Státy G8 plánují povinné rezervy obilí
06.07.2008 13:07
Nejmocnější tohoto světa si berou příklad z toho, co fungovalo už ve starověku. Státy G8 chtějí zjevně na svém summitu v Japonsku zahájit soustředěnou akci proti potravinové krizi. Podle vzoru strategických ropných rezerv by měly bohaté země shromažďovat a skladovat obiloviny, aby v případě krize mohly tlačit na snížení jejich cen na trhu.
Je to plán s nejistým výsledkem. Každá země ze skupiny G8 by měla v budoucnu skladovat určité množství obilí. Informuje o tom s odvoláním na informované kruhy japonský list Asahi Šimbun.
V případě potřeby by se tyto rezervy koordinovaně dodávaly na trh s cílem stabilizovat ceny. Podle listu má být tento plán zakotven ve zvláštním oddíle závěrečného prohlášení summitu G8 věnovaném potravinové krizi.
Potravinová krize je jedním z hlavních témat vrcholné třídenní schůzky osmi hospodářsky nejvýznamnějších zemí světa, která začíná v pondělí na japonském ostrově Hokkaidó.
Ze skupiny G8 mají v současné době zásoby nadbytečného obilí pouze Německo a Japonsko. Podrobnosti k plánovanému programu rezerv má vypracovat zvláštní expertní skupina.
Podle Asahi Šimbun je však nejasné, jak účinný by tento systém při stabilizování cen potravin byl. Zvyšování cen má totiž nejrůznější příčiny, k nimž patří i cena ropy, výroba biopaliv či zvyšující se poptávka po potravinách v ekonomicky se rozvíjejících zemích, které ještě nedávno patřily do kategorie třetího světa. Dalšími významnými faktory jsou exportní omezení a spekulativní obchody.
ČTĚTE TAKÉ: Tajná studie: ceny potravin ženou nahoru biopaliva
Spolková kancléřka Angela Merkelová už začátkem tohoto týdne adresovala naléhavou výzvu všem zemím G8. Potravinová krize může „ohrozit demokratizaci, destabilizovat státy a přerůst ve vážný mezinárodní problém," stojí v šestistránkovém důvěrném dokumentu, který vypracovalo berlínské kancléřství.
Státy G8 jsou na summitu v Japonsku pod tlakem, aby světu nabídly alespoň nějaké konkrétní výsledky své schůzky. Mohla by to být právě potravinová krize, neboť v dalších klíčových tématech, jako jsou změny klimatu nebo rozvojová pomoc, se neočekává žádný významnější pokrok.
Americký prezident George Bush, který přicestoval do místa konání summitu v Tójaku už dnes, opět zdůraznil svůj postoj, podle něhož budou USA souhlasit se závaznými cíli při snižování emisí skleníkových plynů jen tehdy, pokud se k tomu zavážou i Čína a Indie. "Ve věci ochrany klimatu budu konstruktivní," prohlásil nicméně Bush. Podobně neurčitě se šéf Bílého domu vyjadřoval už na řadě předchozích vrcholných setkání, na jejichž programu byla otázka klimatu.
Hlavní témata třídenního summitu G8 v Japonsku |
KLIMATICKÉ ZMĚNY Očekává se, že účastníci summitu formalizují dohodu z loňského summitu G8 v německém Heiligendammu, podle které je třeba do roku 2050 celosvětově snížit emise oxidu uhličitého (CO2) na polovinu úrovně z roku 1990. Jednat by se mělo i o nové dohodě o omezení emisí CO2, která má nahradit Kjótský protokol, jehož platnost vyprší v roce 2012. USA, které protokol neratifikovaly, svůj souhlas s novými smlouvami podmiňují zapojením velkých asijských ekonomik, zejména Číny a Indie, do snižování emisí. Současná dohoda zavazovala k omezení emisí pouze vyspělé státy. Summit bude také jednat o červnovém ujednání zákonodárců ze zemí G8 a pěti rozvojových ekonomik, mezi nimiž byla zastoupena i Čína, kteří se shodli, že vyspělé státy by se měly zavázat ke snížení emisí CO2 do roku 2020 o 25 až 40 procent. Rozpory v pohledu na rozložení zátěže při snižování emisí uvnitř G8 i mezi G8 a zeměmi jako Čína a Indie však vyvolávají pochyby, zda se na japonském summitu podaří nějaké dohody dosáhnout.
ROZVOJOVÁ POMOC A AFRIKA Jedním z hlavních bodů summitu bude naplňování rozvojových cílů stanovených na "miléniovém" summitu OSN v roce 2000. Jeho účastníci se tehdy shodli, že do roku 2015 měl být na polovinu snížen počet lidí žijících za dolar denně, kterých byla nejméně jedna miliarda. Stejně tak mělo být zastaveno šíření AIDS a malárie a děti v rozvojových zemích měly získat přístup k základnímu vzdělání. Země G8 se zatím v roce 2005 ve skotském Gleneagles zavázaly, že do roku 2015 zvýší svou pomoc rozvojovým zemím na 0,7 procenta HDP a do roku 2010 na 0,51 procenta. Japonsko jako hostitel summitu chce také hovořit o závěrech letošní Tokijské mezinárodní konference o africkém rozvoji (TICAD IV), k jejímž hlavním bodům patřilo zlepšení infrastruktury jako odrazový můstek k hospodářskému růstu chudých afrických zemí, podpora podnikání a projekt NERICA (z "new rice for Africa" - nová rýže pro Afriku), což je nový druh rýže z asijské a africké odrůdy. S tím souvisí i aktuální téma, kterým jsou rostoucí ceny potravin a jejich nedostatek.
SVĚTOVÁ EKONOMIKA Oficiálně jsou hlavními ekonomickými body summitu hospodářský růst, obchod, investice nebo ochrana duševního vlastnictví, ale summit bude řešit hlavně rostoucí cenu ropy a s tím spojenou otázku slabého dolaru, který je jednou z příčin růstu cen ropy i jiných komodit, což ve světě zvyšuje inflaci a vyvolává nespokojenost a protesty. Cena ropy jen letos vzrostla již o více než 40 procent a nedávno překonala 145 dolarů za barel. Země G8 však nemají větší moc nad cenou ropy, protože ji žene vzhůru také silná poptávka hlavně v Asii a obavy z nedostatečné nabídky. Mohou se však pokusit o zastavení poklesu dolaru, protože ten láká investory k novým nákupům termínových kontraktů na ropu a další komodity a tím přispívá k růstu jejich cen. Hovoří se o společných intervencích v zájmu posílení dolaru. Skupina G8 zahrnuje největšího spotřebitele ropy na světě USA a Rusko, jež je druhým největším vývozcem ropy na světě. Celá skupina G8 spolu s Čínou, Indií a Jižní Koreou je konzumentem téměř dvou třetin světové energie.
Zdroj informací v tabulce: ČTK |
Foto: AP a Reuters
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.