Strávil v barmském žaláři 19 let. Dnes ho propustili
23.09.2008 16:16
Vojenská vláda v Barmě (Myanmě) dnes propustila na svobodu nejdéle zavřeného politického vězně v této zemi na jihovýchodě Asie. Bývalý politik a novinář Wim Tin opustil svou celu po devatenácti letech. Těsně předtím barmská generalita oznámila, že propustí z věznic dalších devět tisíc lidí.
Toto rozhodnutí je „výrazem lásky a dobré vůle" píše barmský vládní list The New Light of Myanmar (Nové světlo Myanmy). Podle informací barmského disentu však v úterý ještě nikdo z avizovaných brány věznic neopustil.
Wim Tina zatkli a uvěznili roku 1989. Důvodem byly jeho vysoký post v Národní lize pro demokracii (NLD) a žurnalistická činnost. Soud ho poslal za mříže na 20 let, oficiálně za nezákonnou pomoc jedné dívce při potratu a protivládní propagandu.
Po svém propuštění na svobodu chce Win Tin pokračovat v boji za demokracii v domě svého přítele v Rangúnu. Po opuštění vězení si na sobě ponechal bleděmodrý vězeňský mundúr. Podle svých slov proto, že odmítá podmínky amnestie pro zmíněných devět tisíc vězňů. „Odmítám být jedním z nich," řekl. Wim Tin uvedl, že se cítí zdráv. Právě o jeho zdraví za mřížemi si lidskoprávní organizace dělaly léta starosti.
The New Light of Manmar píše, že jedním z cílů vlády je, aby se tisíce amnestovaných vězňů mohly zúčastnit voleb plánovaných na rok 2010.
Nejprominentnějším a nejznámějším politickým vězněm v Barmě je Su Ťij, jež z uplynulých devatenácti let strávila třináct v domácím vězení. Organizace na ochranu lidských práv ve světě tvrdí, že v Barmě jsou kvůli svému přesvědčení, politickému či náboženskému, vězněny nejméně dva tisíce lidí.
Jako gesto vstřícnosti a otevřenosti nechali barmští generálové v úterý v Rangúnu přistát první americké letadlo s humanitární pomocí pro oběti cyklonu Nargis (zhruba pět měsíců po katastrofě). Vlaštovkou, po níž mají následovat další, byl bylo letadlo C-130 Hercules.
Pro humanitární pomoc, hlavně těžkou techniku a materiál, chce junta otevřít hraniční přechod Myawaddy u thajského města Mae Sot.
Foto: AP a Reuters
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.