Na afghánsko-pákistánské hranici v neděli zahynulo při těžkých bojích nejmíň sedm afghánských vojáků. Podle agentury Reuters jde o nejvážnější ozbrojenou srážku mezi Afghánistánem a Pákistánem za několik desetiletí. Tisíce Afghánců na to reagovaly nabídkou, že se připojí k afghánským vojákům. Kábul to ale odmítl, protože chce konflikt řešit diplomatickými prostředky.
Mluvčí afghánského ministerstva obrany Záhir Azimí řekl, že pákistánská armáda pronikla na některých místech v provincii Paktika až několik kilometrů na afghánské území. K dějišti bojů mezi pákistánskou a afghánskou armádou se pak začali scházet místní lidé a příslušníci pohraničních afghánských kmenů tam sestřelili pákistánský armádní vrtulník.
Podle Azimího boje trvaly několik hodin. Šlo prý o provokaci, jíž chce Pákistán odvrátit pozornost od domácích nepokojů, které způsobilo odvolání předsedy nejvyššího soudu. Azimí tvrdil, že na afghánské straně jsou jenom dvě oběti a obě jsou děti.
Mluvčí pákistánské armády ale konflikt vysvětlil jinak. Řekl, že afghánští vojáci zahájili bez důvodu palbu na několik pohraničních hlídek a pákistánská armáda na to byla nucena reagovat. Podle něj zahynulo sedm afghánských vojáků a na pákistánské straně jsou tři ranění.
Odvetné potyčky na afghánsko-pákistánské hranici nabyly v minulých 18 měsících na intenzitě. Příčinou jsou stížnosti afghánské strany, podle níž se Pákistán nesnaží účinně bránit příslušníkům Talibanu operovat z pákistánské strany hranice a připravovat se odtud na útoky v Afghánistánu.
Před čtrnácti dny o situaci jednali prezidenti obou zemí a dohodli se na zlepšení bezpečnostní spolupráce. Pákistán sice v minulosti uznával vládu fundamentalistického Talibanu v Afhánistánu, ale po jejím pádu se připojil k boji proti terorismu jako spojenec USA. Taliban loni znásobil útoky v Afghánistánu, ale Islámábád odmítá kritiku, že je to kvůli liknavému postupu Pákistánců na hranici. Tvrdí, že kořeny problému s Talibanem je třeba hledat v Afghánistánu.
Pákistán začal stavět bezpečnostní zeď v některých pohraničních úsecích, aby zabránil pohybu radikálů přes hranici. Afghánistán ale s oplocováním nesouhlasí, protože hranici, známou pod názvem Durandova linie, neuznává. Tato linie, vytyčená Brity v roce 1893, rozdělila historické území obývané Paštuny a mnoho Paštunů v Pákistánu se označuje za Afghánce.
Foto: AP