Barmské jaro
Su Ťij dostala pas. Dojede si pro Nobelovku
08.05.2012 15:15
Barmská opoziční vůdkyně a nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij smí poprvé od roku 1988 volně vycestovat. Její první zahraniční cesta prý povede do Norska, kde si konečně převezme Nobelovu cenu za mír, která jí byla udělena v roce 1991.
"Je to její první pas po dvaceti letech, mám dojem, že se vše vrací k normálu," uvedl mluvčí Národní ligy pro demokracii (NLD), v jejímž čele Su Ťij stojí. Charismatická politička strávila většinu z uplynulých 20 let v domácím vězení.
Historická zahraniční cesta Su Ťij je naplánovaná na polovinu června. "Na radnici v Oslu (kde se každoročně koná slavnostní předávání Nobelových cen) bude mít přednášku," sdělila organizátorka akce Sigrid Langebrekkeová. Su Ťij na Nobelovu cenu míru původně navrhl tehdejší československý prezident Václav Havel.
Dcera předního barmského bojovníka za nezávislost generála Aun Schana chce navštívit také Británii, kde studovala na Oxfordské univerzitě a kde se seznámila se svým manželem, britským akademikem Michaelem Arisem. Ten zemřel v roce 1999 na rakovinu, zatímco Su Ťij byla zavřena v domácím vězení ve své vile v největším barmském městě Rangúnu. Podle britského tisku se politička během nadcházející cesty setká i se svými dvěma dospělými syny.
Barmské úřady udělením pasu Su Ťij učinily další krok k demokratizaci země. Loni na jaře v Barmě nastoupila po desetiletích represivního vojenského režimu k moci civilní vláda, která zahájila reformy.
Su Ťij nový režim umožnil vstoupit do politiky a zúčastnit se nedávných doplňovacích parlamentních voleb. Opoziční vůdkyně v nich uspěla a již zasedla v dolní komoře parlamentu.
Politička se vrátila z ciziny do Barmy v roce 1988 ošetřovat svou nemocnou matku, právě v době sílící vzpoury proti vojenskému režimu. Na předvolebních shromážděních po celé zemi pronesla více než 1000 projevů a získala širokou popularitu mezi obyvatelstvem.
Počátkem roku 1989 jako první porušila do té doby dodržované tabu a veřejně obvinila generála Nei Wina, že je původcem většiny problémů v zemi. V létě téhož roku ji úřady uvrhly do domácího vězení. V roce 1990 jí vláda navrhla, že ji propustí, jestliže se rozhodne k emigraci. To politička odmítla. Z obavy, že by se nemohla do vlasti vrátit, nevyužila ani v roce 1999 nabídky junty naposledy spatřit svého umírajícího manžela.
Experti, citovaní britským tiskem, uvedli, že plánovaná cesta Su Ťij je zatím nejmarkantnější známkou její důvěry v nový režim v čele s prezidentem Thein Seinem. Nejmenovaný činitel barmské vlády agentuře AFP potvrdil, že Su Ťij má od nynějška naprostou volnost pohybu. "Může svobodně odjet do zahraničí," řekl. "Dáma z Rangúnu" byla generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem pozvána také do sídla světové organizace.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.