Kurdové chtějí na severu Sýrie vyhlásit federaci ve třech oblastech u hranice s Tureckem. Reagují na to, že nebyli pozváni k syrským mírovým rozhovorům. Rozhovory byly obnoveny v pondělí v Ženevě a účast Kurdů, kteří bojují proti islámským radikálům, byla jedním z faktorů komplikujících přípravy rokování.
Představitel kurdského vedení ve městě Kobani Idrís Nasan prohlásil, že Kurdové vyhlásí federální systém okamžitě a vezmou tak své záležitosti do vlastních rukou, když byli vyloučeni z politického řešení syrské války. Spravovat prý budou tři kurdské oblasti u hranice sjednocené nově pod název Federace severní Sýrie. Jejich správa bude zastupovat všechny etnické skupiny, které v těchto oblastech žijí.
Západ i Rusko považují kurdské milice YPG za zdatné účastníky bojů proti radikálům v Sýrii. Turecko je ale řadí k teroristickým skupinám a právě kvůli jejich bojovým úspěchům u hranice Ankara loni vstoupila do syrského konfliktu a obnovila boj proti Straně kurdských pracujících (PKK). Vytrvale také odmítá zapojení Kurdů do syrských mírových rozhovorů.
YPG jsou ozbrojenou složkou Strany demokratické unie (PYD), která marně usilovala o účast v ženevských jednáních. Rusko do poslední chvíle tvrdilo, že bez Kurdů nebude dohoda možná.
Kurdové mají nyní pod kontrolou nepřerušený pás území v délce 400 kilometrů u turecké hranice. Táhne se od syrské hranice s Irákem na východě až k řece Eufrat. Kontrolují také oddělenou část území v oblasti města Afrínu u severozápadní části syrské hranice.
Syrská vláda dala před obnovou ženevských rozhovorů jasně najevo, že nehodlá hovořit o možnosti budoucího federálního uspořádání v Sýrii, ale Rusko se jako hlavní spojenec Damašku domnívá, že federace je možná.
Kurdové v roce 2012 obývali devět procent syrského území, nyní ho kontrolují 14 procent.
