Svět zdrženlivý s pomocí "islamistům", obětím záplav
23.08.2010 11:20
Málo soucitu se zemí s image teroru? Záplavy v Pákistánu dosahují apokalyptických rozměrů, postiženo je 20 milionů lidí. Přesto je svět v pomoci trpícím zdrženlivý. Země má zkrátka mizernou pověst. Domácí média informují o prvních násilných protestech obětí.
Pětina země pod vodu, osm milionů lidí se neobejde bez pomoci, zatím 1600 mrtvých, zničeno nebo těžce poškozeno je asi 700 tisíc domů, děti umírající hladem... Když generální tajemník OSN Pan Ki-Mon navštívil třetí srpnový víkend zaplavené oblasti Pákistánu, téměř prosil svět, aby přispěl na okamžitou pomoc Pákistánu ve výši 460 milionů dolarů.
Dosud se světové organizaci sešly sotva tři čtvrtiny této sumy. Situace se mezitím zlepšila, ale řada zemí a především drobní přispěvatelé do kasiček humanitárních organizací jsou zdrženliví.
Mnoho pákistánských politiků z toho viní nového britského premiéra Davida Camerona, který nedávno kritizoval Karáčí za podporu Talibanu, což prý velmi poškodilo image země. Problém je ale mnohem hlubší.
Stát, kde se může (či mohl) skrývat Usáma bin Ládin, v jehož pohraničních oblastech útočí na extremisty bezpilotní letouny USA, má bídnou pověst už dlouho a hlavně v západním světě.
ČTĚTE TAKÉ: Pákistán přijal od Indie pět milionů dolarů na povodně
Pákistánští vojáci vyhánějí oběti záplav holemi
Jsou to také Karáčí, Islámábád nebo Rávalpindí, kde pravidelně, jako na povel, vyrážejí do ulic vousatí muži, ženy, ba i děti, pálí vlajky a hrozí smrtí kdekomu ve světě, kdo podle nich urazil islám. A pak je tu ještě ohromná korupce.
Podle odhadů Transparency International zmizely od roku 1977 v kapsách pákistánských politiků a byrokratů až tři čtvrtiny peněz, jež měla v rozpočtu státní povodňová komise. To je jeden z důvodů rozsahu nynější katastrofy.
Hráze, protipovodňové bariéry, mosty a komunikace jsou v tak bídném stavu, že nemohly masám vody odolat. Jak uvedla pákistánská média, po zemětřesení roku 2005 v Kašmíru, kdy zahynulo 80 tisíc lidí, se zpronevěřilo přes 300 milionů dolarů pomoci.
Že finanční pomoc žije v Pákistánu svým vlastním životem, mohou květnatě vyprávět Američané.
Od roku 2001 poskytli vládě v Islámábádu zhruba 22 miliard dolarů - otevřené i skryté - pomoci, z níž byla značná část určena na boj s terorem.
Fátima Bhuttová, neteř zavražděné pákistánské premiérky Bénazír Bhuttové, píše o oblíbené praxi: část peněz ze státního rozpočtu se převádí na konta politických nadací, jež by měly podporovat zdravotnictví nebo vzdělání. Z nadací totiž mizejí rupie snadněji neznámo kam.
Když se loni USA snažily podmínit příliv dalších miliard kontrolou jejich využití, spustil se mohutný křik. I pákistánská média pranýřovala USA, že chtějí zasahovat do vnitřních záležitostí jejich země. Kolik z dolarů strýčka Sama skončilo v nóbl vilách anebo na švýcarských kontech, ví asi jen Alláh
Pákistánská média informovala o prvních násilných protestech zoufalých obětí záplav, které jsou přesvědčeny, že je vlastní vláda i mezinárodní společenství nechaly na holičkách.
List Dawn News například informoval o zranění několika lidí, kteří spolu s rozzlobeným davem házeli kameny na humanitární konvoj v okresu Rahím Jarchan v Pandžábu. V jižní provincii Sind blokovali oběti velké vody silnici a před televizními kamerami si stěžovali, že potraviny se distribuují jen tehdy, když jsou přítomná média.
Protože stát v záchraně a pomoci obyvatelům zoufale selhává, konkurují v humanitární pomoci pákistánské vládě a zahraničním subjektům islamisté. Radikálové vycítili šanci a umějí ji využít, třebaže jejich možnosti jsou velmi omezené.
"Nepřijímejte pomoc od křesťanů a židů," vyzval strádající obyvatele mluvčí talibů Asam Tárik.
Foto: archiv OSN a ČTK/AP
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.