Sýrie uzavřela po bojích v Libanonu dva přechody

V bojích mezi islámskými radikály a vládními jednotkami v severním Libanonu bylo v neděli zabito téměř 50 lidí. Devatenáct extremistů, z toho 15 v zatím posledních střetech ve městě Tripolis. O život řadě přestřelek v oblasti od rána přišlo také 23 libanonských vojáků a je hlášeno i několik civilních obětí. Kvůli bojům dnes Sýrie uzavřela dva své hraniční přechody s Libanonem. Podle agentur byly další téměř tři desítky libanonských vojáků zraněny. Jde o nejhorší krveprolití ve vnitrolibanonském konfliktu od občanské války z let 1975 až 1990, uvedla agentura Reuters.

Podle libanonských bezpečnostních zdrojů má armáda situaci v druhém největším městě v zemi už pod kontrolou a zatkla desítky lidí.

"V důsledku bezpečnostní situace na severu Libanonu a kvůli ochraně občanů jak Sýrie, tak Libanonu, (syrské) ministerstvo vnitra rozhodlo uzavřít oba hraniční přechody Arida a Dabúsíja, dokud v severním Libanonu nebude obnoven klid," citovala agentura SANA nejmenovaného syrského činitele.

Další nejméně tři syrsko-libanonské přechody zůstávají otevřené.

Celodenní konflikt vypukl poté, co čtyři vojáci zahynuli před rozedněním v přestřelce se členy militantní sunnitské skupiny Fatah al-Islám u uprchlického tábora Nahr Baríd u druhého největšího libanonského města Tripolis. Lékařské zdroje bez dalších podrobnosti sdělily, že usmrceno bylo také při dalším incidentu šest civilistů a dalších 60 zraněno. Fatah al-Islám i libanonská armáda se vzájemně obviňují ze zahájení boje.

Mezi čtyřmi zabitými radikály je údajně i vysoce postavený člen hnutí Fatah al-Islám abú Jazán. Tato skupina je ideologicky blízká teroristické síti Al-Káida a je odnoží prosyrské palestinské organizace Fatah-Intifáda, která se oddělila od hlavního proudu palestinského hnutí Fatah v 80. letech minulého století a svoje základny má v Sýrii.

Libanonský premiér Fuád Siniura obvinil organizaci Fatah al-Islám, že chce narušit mír v zemi a destabilizovat ji. Libanonské občany vyzval k "sevření řad" za armádou a bezpečnostními silami. Prezident Emil Lahúd vyzval úřady, aby zatčené osoby vyšetřily a zjistily, kdo za násilím stojí a jaké měl záměry.

Někteří libanonští bezpečnostní činitelé jsou přesvědčeni, že Fatah al-Islám se stala radikální sunnitskou skupinou s napojením na Al-Káidu; někteří protisyrští členové vlády dokonce tvrdí, že je jakýmsi předvojem syrské vojenské rozvědky, která chce destabilizovat Libanon. Damašek podobná obvinění odmítá.

Svědci z uprchlického tábora Nahr Baríd popisovali dávky z automatických zbraní a mohutné exploze. Boje se odehrály nedaleko vstupu do tábora, kde se radikálové zmocnili pozic armády a několika armádních vozidel. Vojáci povolali posily a ostřelovali pozice Fatah al-Islám. Armáda nasadila do bojů i tanky a použila granáty.

Podle ujednání uzavřeného před 38 lety nemají libanonští vojáci pravomoc vstupovat na území tábora - od letošního února, kdy při pumovém útoku v křesťanské oblasti u Bejrútu zahynuli tři civilisté, ale libanonské úřady zpřísnily kolem tohoto zařízení hlídkovou činnost.

Zásah v táboře následoval po raziích proti radikálům v bytě na hlavní třídě města Tripolis, kde se bezpečnostní síly pokoušely zatknout podezřelé z bankovní loupeže, která se odehrála v sobotu ve městě Amjún. Propukla přestřelka, která se přenesla i do okolních ulic. Při zásahu byli podle agentury AP zraněni čtyři příslušníci bezpečnostních sil. Podle AP není identita ozbrojenců podezřelých z loupeže známa, ale předpokládá se, že šlo rovněž o členy Fatah al-Islám. 

Foto: ČTK