Muslimské sebezpytování
Syrský seriál o pokrytectví islámu šokuje muslimy

Syrský televizní režisér Nadždat Ismáíl Anzur způsobil šok mnohým divákům svým novým seriálem, v němž poukazuje na pokrytecký výklad islámu. Třicetidílný seriál sledují teď diváci nejen v Sýrii, ale také v Libanonu, Jemenu, Ománu a Libyi. Má mnoho příznivců, ale také kritiků.

Hlavní hrdinkou série To, co patří tvé pravé ruce, je mladá žena Lajla. Bratr Taufík ji nutí halit se přísně do muslimského oděvu, zatímco sám se oddává nedovoleným stykům. Epizody se točily v Sýrii a ve Francii, píše agentura Reuters.

Profesor islámského práva na univerzitě v Damašku Muhammad Butí seriál označil za rakovinu a výsměch Bohu, ale pak svá slova odvolal a přiznal, že seriál nesleduje.

"Když natáčím z kopců nad Damaškem, vidím tisíce mešit zalitých zeleným světlem a jenom hrst divadel a kin. Ve společnosti je třeba obnovit rovnováhu. Obracím se hlavně na ty, kteří stojí uprostřed a ještě se neobrátili k extremismu," říká šestapadesátiletý režisér, který si vydobyl v arabském světě slávu.

Žádá politické reformy a je toho názoru, že by se do sdělovacích prostředků neměla dostávat "chybná" interpretace islámu. Hlavní sdělovací prostředky v arabském světě kontroluje Saúdská Arábie.

Důvodem šíření extremismu je podle Anzura nedostatek důvěry v arabské režimy. "Je naší povinností poukázat na extremisty, abychom zachránili střední proud. Podrobně rozebíráme to, co říkají, a ukazujeme, že to s islámem nemá nic společného," řekl Anzur.

Syrské televizní seriály jsou velmi výnosný podnik. Patří k nimi milionové investice a reklama. O ramadánu jsou nebezpečným konkurentem hodně sledovaných egyptských seriálů.

I když některá syrská dramata vyvolávají debaty, většinou nevybočují od vládní politiky, určované baasisty. Strana Baas, která zakázala opozici a zavedla dodnes platný výjimečný stav, je u moci od roku 1963. Stát rozdrtil opozici muslimskou i sekulární, ale nedávno dal najevo, že nepodporuje důsledné zahalování žen ve školství.

Anzur říká, že jeho nový seriál nekritizuje jen věřící, ale také sekulární občany. Lajlin bratr rozhoduje o tom, jak se má jeho sestra oblékat, a potrestá ji bičem, když ji přistihne s jejím přítelem. Udělá to přesto, že lékařské vyšetření prokáže Lajlino panenství. Taufík sám má ale vztah se středoškolačkou, která s ním otěhotní, a stýká se i s manželkou islámského extremisty, který zemře v Iráku.

Zatímco Taufík šíří násilí, rodina se dovídá o jeho osobních poklescích. Muž prosazuje názor, že lidé by měli být k dodržování striktního výkladu víry donuceni i silou a že je povinností věřících zničit neislámské systémy.

"Myslím, že některá kritika byla předčasná. Čím víc dílů lidé vidí, tím víc si uvědomují, že nejde o zesměšňování, ale o hledání skutečného islámu ve společnosti. Syrská společnost je jako nástěnné plátno a lidé stojí před ním. O společenské změně a o tom, zda se bude šířit teroristické uvažování, rozhodnou politické podmínky," domnívá se Anzur.

Tématu islámu se věnoval i ve svých předchozích pracích. Ve filmu Mez vesmíru bránil islám po aféře s Mohamedovými karikaturami otištěnými v Dánsku. V Kolemjdoucích pojednal o problematice arabských imigrantů v západním světě a jejich obracení se k násilí.

Jeho nový seriál skončí za týden. Lajla se v něm provdá a s manželem se odstěhuje do Francie. Po jeho smrti přestane nosit závoj, ale zůstane věřící muslimkou.

Anzur je kavkazského původu a vyrůstal v kosmopolitním Aleppu. Není proti zahalování žen absolutně, ale domnívá se, že by měly mít možnost vybrat si, jak se budou oblékat. "Devadesát procent z tisíců žen, které potkáte v Damašku, není zahaleno. Před několika desítkami let by to bylo nemyslitelné. Ty ženy, které nosí závoje, to dělají z přesvědčení, nebo kvůli tlaku rodin a okolí?" táže se Anzur.