Syrští křesťané nepodporují vládu prezidenta Bašára Asada, ale přejí si stabilitu ve své zemi. Řekl to patriarcha libanonských maronitských křesťanů Bišára Raj, který hovořil nejen za křesťanskou komunitu v Sýrii, ale také v dalších blízkovýchodních zemích. Raj poskytl rozhovor agentuře AFP týden před libanonskou návštěvou papeže Benedikta XVI.
"Občanům Západu, kteří říkají, že my, křesťané, stojíme za režimem v Sýrii, vzkazuji, že nejsme spojenci režimů, ale státu. To je velký rozdíl," řekl Raj. Připomněl situaci iráckých křesťanů po svržení někdejšího prezidenta Saddáma Husajna. "V Iráku jsme přišli o milion křesťanů ne proto, že padl režim, ale protože nastalo vakuum, nikdo zemi neřídil. A v Sýrii je to stejné. I tam se křesťané bojí toho, co přijde potom," řekl patriarcha.
Syrští křesťané patří k nejstarší blízkovýchodní komunitě. Tvoří pět procent z 22 milionů syrských obyvatel a za vlády baasistů se těšili náboženské svobodě.
Z pádu Asadovy vlády mají strach také alávité, což je muslimská vládnoucí menšina tvořící desetinu populace. Také mezi nimi panují obavy z toho, že se většinoví sunnité, kteří nesou nyní hlavní břemeno bojů, budou po Asadově pádu na alávitech mstít.
Raj řekl, že kvůli těžkým bojům v Homsu a Halabu z těchto provincií mnoho křesťanů uprchlo. "Ti, kdo na křesťany útočí, nejsou umírnění muslimové, ale fundamentalisté, kteří je označují za bezvěrce," řekl patriarcha.
Zdůraznil, že křesťané na Blízkém východě nejsou občané druhého řádu a "nemělo by se s nimi zacházet jako s menšinami, které potřebují ochranu." "Křesťané jsou zde 2000 let, přišli s Kristem a ve svých zemích mají místo stejně jako muslimové," prohlásil jeden z nejvýznamnějších představitelů blízkovýchodní křesťanské komunity.
