Tchaj-wan přikročí k výrobě vlastních ponorek, oznámila jeho prezidentka Cchaj Jing-wen. Od jejího nástupu do funkce minulý rok se vztahy ostrovního státu s Čínou zhoršují. Tchaj-wan se obává čínské invaze a zahájením programu vývoje ponorek chce Čínu obejít. Peking na ostatní země vyvíjí tlak, aby sousednímu ostrovu, na který si činí nárok, neprodávaly zbraně a vojenskou techniku.
Prezidentka a zároveň velitelka ozbrojených sil Cchaj Jing-wen označila v úterý spuštění programu na námořní základně v Kao-siungu na jihu ostrova za "historický okamžik". "Ponorky by měly být dodány do osmi let," upřesnila. Na projektu se budou podílet tchajwanské námořnictvo, výrobce CSBS Corporation a Národní institut pro vědu a techniku odpovídající za vývoj bojových systémů.
Tchajwanské námořnictvo má nyní čtyři ponorky, jež koupilo od USA a Nizozemska. Pouze dvě z nich jsou funkční; zbylé dvě slouží k výcviku. Tchajwanská armáda má 200 tisíc vojáků, kdežto čínská 2,3 milionu.
Peking vyslal do Tchajwanského průlivu loni v lednu svou jedinou letadlovou loď Liao-ning a podle tchajwanského ministerstva obrany na ostrov z Číny míří více než tisíc řízených střel. Čína navíc vyvíjí tlak na Spojené státy, aby zbraně Tchaj-wanu neprodávaly. Čína považuje ostrov za součást svého území. Tchaj-wan se od pevninské Číny politicky odloučil po nástupu komunistické strany v Pekingu v roce 1949.
