Tchaj-wan slavil svůj dnešní národní svátek skutečně v plné parádě, natruc Číně. Uspořádal po 16 letech první vojenskou přehlídku, při níž ukázal celou svou vojenskou výbavu, včetně dvou nových raket vlastní výroby.
Bojové letouny prolétaly za přísných bezpečnostních opatření nad hlavním městem Tchaj-pej a na dva tisíce vojáků v plné zbroji pochodovalo městem. Poprvé byl také představen výzvědný letoun bez posádky vlastní výroby.
Hlavním cílem bylo vyslat Číně jasný signál, že Tchaj-wan je v případě potřeby připraven se bránit.
Nakonec se ale neobjevila avizovaná střela s plochou dráhou doletu Hsiung-feng 2E, která by údajně byla schopna zasáhnout pevninskou Čínu. Stalo se tak prý na nátlak Washingtonu, který je hlavním spojencem Tchaj-peje a vyhovuje mu zachovat současný stav.
Předvedeny byly proto nakonec pouze nadzvuková střela země-země Hsiung-feng 3 a protiraketová Tien Kung 3.
Tchajwanský prezident Čchen Šuej-pien (56) v televizním projevu protestoval proti „totalitarismu, autoritářství a diktatuře Pekingu" a jeho vojenskému zastrašování. Čínskou vojenskou výrobu označil za hrozbu pro světový mír a vyzval mezinárodní společenství, aby požadovalo demontáž téměř tisíce raket, mířících na ostrov.
Tchaj-wan bude podle prezidenta nadále usilovat o vlastní křeslo v OSN, přestože Čína 
před týdnem jejich žádost již popatnácté zablokovala. O záležitosti by se mělo na Tchaj-wanu konat v březnu referendum. Na březen připadají i příští prezidentské volby.
Dnešní vojenská přehlídka je podle mnohých ale jen populistickým gestem před domácími voliči. Dvacetitřímilionový Tchaj-wan je totiž ve svém odporu proti miliardové Číně osamocen.
Vztahy mezi Tchaj-wanem a Čínou jsou stále napjatější. Přestože Tchaj-wan má již od konce čínské občanské války v roce 1949 vlastní vládu, Čína jej nadále považuje za své území a hrozí mu vojenským útokem, pokud by ostrov vyhlásil formální nezávislost. Nabídla ale Tchaj-wanu přístup „jedna země, dva systémy", který využívá například Hongkong. Vlastního zastoupení v OSN se Čankajškovi nacionalisté museli vzdát v roce 1971.
Dnešní národní svátek připomíná revoluci z roku 1911, která ukončila vládu mandžuské dynastie Čching a vedla k vyhlášení Čínské republiky. Vojenské přehlídky se při této příležitosti nekonaly od roku 1991, neboť země se snažila zlepšit své vztahy s Čínou a vyzdvihnout vlastní přechod k demokracii.
Na fotografiích: (1) Záběry z dnešní tchajwanské přehlídky; (2) Tchajwanská raketa Hsiung-Feng III; (3) Tchajwanský prezident Čchen Šuej-pien na dnešní přehlídce
