Tchajwanský prodemokratický aktivista Li Ming-čche se před čínským soudem přiznal k podvracení státní moci. Jeho stoupenci vyjádřili přesvědčení, že byl k přiznání donucen. Dvaačtyřicetiletý aktivista, který byl zatčen v březnu, pořádal internetové přednášky o demokratizaci společnosti a spravoval fond na podporu rodin politických vězňů v Číně. Organizace pro lidská práva daly Liovo zatčení do souvislosti s novým čínským zákonem zaměřeným na zahraniční nevládní organizace.
Li před soudem ve středočínském městě Jüe-jang prohlásil, že "šířil články, které zlomyslně napadaly čínskou komunistickou stranu, stávající politický systém v Číně a čínskou vládu". Uvedl také, že organizoval občany a psal texty, "jejichž cílem bylo podvracet státní moc". Čínská televize odvysílala videonahrávku soudního jednání, během něhož se aktivista přiznává.
Právě obvinění z podvracení státní moci čínské úřady často používají k umlčování disentu a uvězňování kritiků. Liova manželka a jeho přívrženci se domnívají, že aktivista byl donucen přiznat se k zločinům, které nespáchal.
"Tento soud je nezákonný. Li byl donucen pronášet falešná přiznání. Prosazovat demokracii a svobodu není zločin," uvedl Siao I-min, který do města, kde se proces koná, přicestoval s aktivistovou ženou. Úřady ve městě přijaly přísná bezpečnostní opatření, v ulicích hlídkovaly desítky policistů a některé ulice byly zablokovány. Novinářům nebyl přístup k soudní budově povolen.
Li Ming-čche prošel 19. března imigrační kontrolou ve zvláštní administrativní oblasti Macao, ale na schůzku naplánovanou na týž den v sousedním městě Ču-chaj ležícím už v pevninské Číně nedorazil. Amnesty International a další organizace pro lidská práva vyzvaly čínské úřady, aby ho propustily.
Podle nového čínského zákona nesmějí zahraniční nevládní organizace ohrožovat národní bezpečnost a etnickou jednotu Číny. Zákon také umožňuje policii přísný dozor nad těmito organizacemi.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
Napětí mezi Tchaj-wanem a Čínou se zvýšilo, když byla loni do funkce tchajwanské prezidentky zvolena politička Cchaj Jing-wen. Ta je představitelkou tchajwanské Demokratické pokrokové strany (DPP), která je tradičně vnímána jako síla prosazující nezávislost Tchaj-wanu na pevninské Číně nebo minimálně zachování současného stavu.
