Dnešní útok radikálů na mešitu na severu Sinajského poloostrova si vyžádal životy 235 lidí a přinejmenším 130 osob utrpělo zranění. Informovala o tom egyptská státní televize a agentura MENA. Jak uvedla agentura AP, jde o nejbrutálnější útok na egyptské civilisty. Mešita byla napadena v době poledních modliteb. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Na celém Sinajském poloostrově byla vyhlášena pohotovost a uzavřena je silnice spojující egyptský Aríš s Rafáhem na hranici palestinského pásma Gazy. Káhirské letiště zpřísnilo bezpečnostní opatření. Egypt vyhlásil za mrtvé třídenní smutek.
Podle policie útočníci mířili na mešitu v Bir al-Abdu, vzdáleném asi 40 kilometrů západně od Aríše, který je střediskem provincie Severní Sinaj. Přijeli ve čtyřech terénních autech, nejdříve odpálili nálož a pak vešli dovnitř a začali střílet na účastníky poledních modliteb. Potom zapálili automobil před mešitou a oblast obklíčili, aby zabránili přístupu záchranářů a zdravotníků.
Podle svědků incidentu se v mešitě často modlili vyznavači súfismu, což je tolerantní forma islámu, kterou islamističtí radikálové označují za rouhačství. Většina obětí prý pracovala v nedaleké továrně produkující sůl. Muž, který žije blízko místa útoku, řekl listu The Guardian, že se k mešitě rozběhl poté, co slyšel výbuch. Před mešitou pak viděl těla zabalená do bílé látky. Podle jiných svědků radikálové stříleli i na dav, který se snažil z mešity uprchnout, a také na přijíždějící sanitky.
Prezident Abdal Fattáh Sísí svolal schůzku se zástupci bezpečnostních sil, aby společně posoudili nezbytné kroky. Na letišti v Káhiře platí zpřísněná bezpečnostní opatření, v hale přibylo vojáků a policistů, na příjezdech k letišti se provádějí kontroly aut. V Egyptě byl vyhlášen třídenní státní smutek.
V důsledku dnešních událostí Egypt odložil plánované otevření hraničního přechodu Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy. Hranice měla být otevřena na tři dny, aby se umožnil přechod civilistům, uvedla agentura MENA. Hnutí Hamás, které dosud vládlo v Pásmu Gazy a které Spojené státy, Evropská unie a Izrael označují za teroristickou organizaci, se v říjnu v Egyptě domluvilo s vládou Fatahu, která vládne na Západním břehu Jordánu a kterou Západ uznává, že jí předá administrativní kontrolu nad pásmem. Dohodu zprostředkoval Egypt.
Sinajský poloostrov je dlouhodobě dějištěm střetů mezi egyptskou policií a armádou na jedné straně a islámskými radikály na straně druhé. Terčem útoků zřídka bývají civilisté, většinou jsou to vojáci a policisté. V říjnu 2015 se ale na Sinaji po startu zřítilo charterové letadlo Airbus A321 ruské společnosti Kogalymavia s 224 lidmi na palubě a nikdo nepřežil; příčinou byla nejspíš bomba a k akci se přihlásil Islámský stát (IS). Letos radikálové znásobili v Egyptě útoky na koptské křesťany. V dubnu při útoku na koptský kostel v Tantě a potom v Alexandrii zemřelo nejméně 45 lidí. Výjimkou nebyly ale ani útoky na vyznavače súfismu - loni radikálové sťali jejich předního slepého duchovního a záznam vraždy sdíleli na internetu.
Napětí na Sinaji se znásobilo po sesazení egyptského prezidenta Muhammada Mursího v roce 2013. Mursí byl do úřadu zvolen za Muslimské bratrstvo, které v době své vlády prosazovalo posílení islámu ve společnosti. Nová vláda je ale zakázala a Mursí si odpykává vysoký trest ve vězení.
