Irák v troskách
Těžké boje s islamisty nedaleko Bagdádu. Málikí viní Saúdy

Boje v Iráku se přiblížily ke středisku provincie Dijála, k městu Bákubá. Ovládnutím tohoto města by islámští radikálové získali přístup k hlavním silničním tahům do Bagdádu, který leží asi 60 kilometrů na jih. Irácká vláda mezitím zastavila provoz ve své největší ropné rafinerii Bajdží a obvinila Saúdskou Arábii, že povstalce finančně podporuje.

Do Tall Afaru v severní provincii Ninive, jež radikálové z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) dobyli v pondělí, dorazily armádní posily. Na cíle v oblasti Tall Afaru útočilo irácké letectvo a ISIL má podle posledních informací v rukou jen část města.

Dopoledne se ISIL nakrátko zmocnila několika míst na západě Bákuby, avšak iráčtí vojáci spolu s šíitskými milicemi místa dobyli zpět. Ve městě ale zavládl strach a mnoho občanů se rozhodlo odejít. Bákubu zaplavili vládní vojáci a šíitští bojovníci.

Dnes se ISIL pokusila ovládnout vesnici Bašír vzdálenou asi 15 kilometrů od Kirkúku. Obývají ji hlavně Turkmeni vyznávající šíitský islám. Útok ISIL pomohli vesnici odrazit kurdští milicionáři, kteří dorazili z Kirkúku. Podle irácké policie byl v asi hodinovém boji zraněn velitel kurdské jednotky a šest jeho strážců padlo.

ISIL postupuje týden od Mosulu na jih směrem k Bagdádu s cílem vytvořit na severu Iráku a Sýrie chalífát. Bojové úspěchy hlásí nově ze západoirácké provincie Anbár. Bojovníci organizace údajně sestřelili armádní vrtulník u Fallúdže a zničili vojsku několik tanků. Vojáci před ISIL uprchli ze základny u provinčního střediska Ramádí. Provincii Anbár obsazuje ISIL od začátku roku.

Rychlý postup ISIL z minulého týdne znepokojuje sousední šíitský Írán. V Bagdádu je velitel íránských elitních revolučních gard Kásem Sulejmání a pomáhá velitelům šíitským milicí koordinovat postup proti rebelům. K obraně šíitských svatyň v Iráku se navíc přihlásilo na 5000 íránských dobrovolníků. Na speciální webové stránce se mohou hlásit další.

O vojenské pomoci irácké vládě uvažují také USA. Jejich zástupce v pondělí krátce o Iráku jednal s představitelem Íránu na okraj vídeňských rozhovorů o íránském jaderném programu. Pentagon ale vojenskou spolupráci s Íránem v Iráku vyloučil. Američané zatím vyslali do Iráku 275 vojáků, kteří posílí ochranu amerických občanů a velvyslanectví USA v Bagdádu.

V Íránu jednal v pondělí předseda vlády autonomní vlády iráckých Kurdů Ničirvan Barzání. Řekl, že Irák se už nevrátí do podoby, v níž byl do minulého úterka, kdy organizace ISIL ovládla Mosul. Současná krize je podle něj důsledkem zanedbávání zájmů sunnitů iráckou vládou a řešením je pouze vytvoření autonomní sunnitské oblasti.

"Je třeba, aby o tom rozhodli lidé ze sunnitských částí země, ale myslím, že by to pro ně bylo nejlepší. Sunnitská oblast by pro ně byla dobrá, tak jako je pro nás Kurdistán," řekl Barzání. Podle něj neexistuje vojenské řešení. "Sunnité se cítí osamoceni. Do politického procesu je třeba zapojit různé kmeny a společenství," dodal.

Málikí proti Saúdům

Irácká vláda obvinila Saúdskou Arábii z finanční podpory povstalců. Nedávná prohlášení Saúdů prý dokazují, že se Rijád "staví na stranu terorismu", stojí v prohlášení irácké vlády. Bagdád v něm obviňuje Rijád z financování teroristů.

Rijád ale obvinil Bagdád, že chrání přednostně většinové šíity a zanedbává problémy menšinových sunnitů. Hovořil také o konfrontační Málikího politice a doporučil Iráku, aby sestavil vládu národní jednoty. Princ Turkí Fajsal, který v minulosti řídil saúdskoarabskou tajnou službu, řekl, že irácká vláda dlouho zanedbávala problémy sunnitských oblastí a umožnila tím spojení islámských radikálů se stoupenci minulého režimu Saddáma Husajna.

Irák mezitím z bezpečnostních důvodů zastavil provoz ve své největší ropné rafinerii Bajdží ležící na hlavním silničním tahu mezi Bagdádem a Mosulem. Místní personál ale zůstal na místě a objekt zajišťuje armáda. Zahraniční zaměstnanci byli evakuováni. Kromě největší irácké rafinerie ropy je tam i velká elektrárna.

"Rozhodli jsem se evakuovat zahraniční personál a zastavit produkci, abychom zabránili rozsáhlým škodám," sdělil hlavní inženýr rafinerie. Podle něj má Irák pro domácí spotřebu ropného oleje, benzinu i petroleje dostatek na jeden měsíc.

Irácký sunnitský politik a šéf parlamentního výboru pro záležitosti ropy a plynu Adnan Džanabí ale prohlásil, že Irák bude nyní muset nakupovat výpadek z Bajdží v zahraničí. Denně vyprodukoval 600 tisíc barelů, z toho 170 tisíc barelů se vyrobilo v Bajdží. Další spotřebu zajišťují rafinerie v Basře a bagdádské čtvrti Daura. Džanabí počítá s tím, že nejvíc potřebných výrobků nakoupí Irák v Íránu.