Bangladéš a Barma
Tisíce uprchlíků jsou drženy na lodích bez jídla a vody

Na osm tisíc uprchlíků z chudého Bangladéše a Barmy, kteří se chtějí dostat do bohatších zemí jihovýchodní Asie, zůstává údajně uvězněno na přeplněných dřevěných lodích na moři v Bengálském zálivu. Původně zřejmě mířili do Thajska a dál do Indonésie a Malajsie. Tyto země ale daly podle médií najevo, že plavidla u svých břehů zakotvit nenechají a že je budou odtahovat zpátky na moře. Běženci na lodích podle humanitárních organizací trpí nedostatkem vody a jídla, někteří jsou na moři už několik týdnů.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v úterý vyzval, aby byla zahájena mezinárodní pátrací a záchranná operace na pomoc tisícům vyčerpaných lidí, kteří hladoví na lodích ve vodách mezi Thajskem, Indonésií a Malajsií. Podle UNHCR převáděči opustili zmíněná plavidla s běženci poté, co thajské úřady objevily v posledních týdnech v džungli nelegální tábory pro migranty a hromadné hroby, které pravděpodobně obsahovaly těla uprchlíků, a rozhodly se proti pašerákům lidí razantně zakročit.

"Indonésie, Malajsie a Thajsko se rozhodly, že nebudou lidi z lodí přijímat," řekl  mluvčí thajské vládnoucí junty. V pondělí členové indonéského námořnictva poslali jedno z takových plavidel se stovkami uprchlíků zpět na moře poté, co je zásobili vodou, potravinami a léky. Jakarta tento krok zdůvodnila tím, že migranti si sami přáli pokračovat do Malajsie. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) ale postup indonéského námořnictva označila za šokující. "Ti lidé se potřebují okamžitě dostat na pevninu," prohlásil mluvčí IOM Joe Lowry.

Také vysoký představitel malajsijských námořních úřadů Tan Kok Kwee upozornil, že "žádné zahraniční lodě nebudou do země vpuštěny", ledaže by se potápěly a nebyly dál schopné plavby. Malajsijské námořnictvo je "zásobí a pošle pryč", dodal.

Úřady zmíněných zemí se tak vyjádřily poté, co jen během neděle a pondělí připlulo do Malajsie a Indonésie na 2000 vyčerpaných a vyhladovělých uprchlíků.

Množství migrantů pochází z řad muslimských Rohingů, kteří žijí v Barmě a stěžují si v této převážně buddhistické zemi dlouhodobě na diskriminaci. Ačkoli na území Barmy Rohingové pobývají po staletí, jsou tam stále považováni za nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše a většina z nich nemá žádné státní občanství. Téměř 140 tisíc Rohingů z barmského Arakanského státu opustilo domovy po krvavých střetech s buddhisty v roce 2012.

Za první tři měsíce letošního roku se na riskantní cestu na člunech převáděčů vydalo již 25 tisíc Rohingů a Bangladéšanů, což je dvakrát tolik ve srovnání se stejným obdobím roku 2014, oznámil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Problémem se bude zabývat regionální summit 15 zemí, který se uskuteční v Bangkoku 29. května, oznámilo v úterý Thajsko.