Soud v Bahrajnu poslal na doživotí za mříže vůdce šíitské opozice šajcha Alího Salmána, který byl vůdčí postavou protestů v roce 2011. Trest dostal za "špionáž pro Katar", s jehož pomocí se podle verdiktu soudu snažil svrhnout bahrajnskou vládu. Nejvyšší soud zvrátil verdikt soudu nižší instance, jímž byl Salmán v červnu obvinění zproštěn. I proti nedělnímu verdiktu se lze odvolat, uvedl server BBC.
Rozsudek nad Salmánem kritizovala organizace Amnesty International (AI). "Tento verdikt ukazuje neustálé a protiprávní úsilí bahrajnských úřadů umlčet jakoukoli formu opozice," uvedla ředitelka AI pro Blízký východ a Severní Afriku Hiba Murájifová. "Šajch Alí Salmán je vězněm svědomí, který je držen ve vězení jen proto, že využívá svého práva na svobodu projevu," dodala Murájifová.
Salmán, který byl v letech 2006 až 2010 poslancem bahrajnského parlamentu, byl zadržen v prosinci 2014, když vedl shromáždění proti výsledkům listopadových parlamentních voleb. Ty bojkotovala opozice s tím, že nebudou svobodné. Salmán stál v čele velké opoziční strany Vifák, která vyhrála parlamentní volby v roce 2006 a 2010 a kterou bahrajnský soud v roce 2016 zakázal. Loni soud rozpustil další opoziční stranu Vaad.
V Bahrajnském království žije asi 1,4 milionu obyvatel, z nichž většinu tvoří šíité. U moci je ale sunnitská dynastie Chalífů. V roce 2011, kdy vypukla vlna revolucí na severu Afriky a Blízkém východě známá jako arabské jaro, organizovala i šíitská opozice v Bahrajnu protivládní protesty. Lidé se v této konstituční monarchii dožadovali demokratických reforem. Vláda protesty tvrdě potlačila, při čemž zemřelo několik desítek lidí. Před soud pak postavila desítky svých oponentů.
V posledních letech byla v zemi obviněna "z terorismu" řada aktivistů kritizujících vládu. Od loňska platí v zemi změna ústavy, která umožňuje stíhání civilistů vojenskými soudy.
Desítka zemí, včetně Bahrajnu, loni v červnu přerušila diplomatické styky s Katarem. Jako důvod uvedly, že Katar podporuje teroristické organizace, což Dauhá odmítá. Zemím v čele se sunnitskou Saúdskou Arábií se nelíbí ani to, že Katar udržuje vztahy se šíitským Íránem. Podle některých expertů byla za tímto krokem obava Rijádu ze ztráty dominantního postavení v oblasti.
