Ankara a Damašek haraší zbraněmi. V reakci na sestřelení svého letounu F-4 Phantom a vývoj na syrských bojištích začalo Turecko přesouvat k syrským hranicím některé jednotky. Sýrie činí totož na své straně hranice s Tureckem. V Ženevě se dnes koná schůzka, jež by mohla zpečetit osud prezidenta Bašára Asada. Ale také nemusí. Podle některých zdrojů je na spadnutí saúdská invaze do Sýrie.
Turecko v uplynulých dnech přesunulo k hranicím Sýrie blíže neurčený počet vojáků a výzbroje. Turecko mimo jiné rozmisťuje podél hranice se svým jižním sousedem protiletadlovou obranu. Armáda tak plní příkaz premiéra Recepa Tayyipa Erdogana reagovat na jakékoli nebezpečí ze syrské strany hranice.
Turecká televize odvysílala záběry malého konvoje, jenž vjel do hraničního vojenského stanoviště Güveççi. Jednotky protiletadlové obrany byly vyslány i na další místa na hranici. Podle nejmenovaných zdrojů turecké armády jsou jednotky rozmisťovány v provincii Hatay a v oblastech Yayladagi, Altinözü a Reyhanli.
Někteří blízkovýchodní experti ovšem tvrdí, že Ankara používá silná slova a haraší zbraněmi, ale že ve skutečnosti přesunula ke své jihovýchodní hranici jen několik desítek starších tanků a obrněnců. Sýrie se snaží napětí s Tureckem mírnit.
Jiné zdroje hovoří naopak o sílících vojenských kolonách tureckého vojska mířících k hranici se Sýrií.
V pátek nicméně Damašek oznámil, že v odpověď na turecké manévry podél společné hranice vysílá k ní i syrská armáda půltřetího tisíce mužů, 170 tanků a další těžkou techniku. Část vojáků mý být rozmístěna u města Aleppo. To ale může souviset i se zvyšující se aktivitou rebelů v této oblasti.
Osudová Ženeva
Ve švýcarské Ženevě se dnes scházejí ministři zahraničí pěti mocností s právem veta v Radě bezpečnosti OSN a zástupci některých dalších zemí Blízkého východu včetně Turecka. Dnešní jednání by podle některých očekávání mohlo přinést obrat v nynějším syrském konfliktu. Moskva dávala v uplynulých dnech najevo, že je připravena ukončit podporu prezidenta Bašára Asada, jenž by si za své odstoupení vysloužil beztrestnost a nejspíše i azyl někde v zahraničí.
Asadovo odstoupení je podmínkou pro vytvoření vlády národní jednoty v duchu nového mírového plánu zvláštního zmocněnce pro Sýrii Kofiho Annana. S návrhem podle některých diplomatických zdrojů souhlasí už i Rusko.
Moskva by naopak měla podle některých informací získat v Ženevě na oplátku záruky, že její zájmy v příslušném blízkovýchodním regionu nebudou poškozeny. Dosud Kreml v RB OSN bránil přijetí sankcí vůči syrskému režimu.
Z diplomatických kruhů připravujících jednání v Ženevě ale prosáklo, že vše nakonec může dopadnout pro Asada "příznivě". Můžou mu prý být zaručeny další dva roky u moci. A sice za ústupky ohledně Íránu a Libanonu. Hlavním důvodem jsou obavy z mocenského vaakua po pádu syrského prezidenta.
Vládci v Damašku jsou jedinými zbylými spojenci Moskvy na Blízkém východě. Je to také Rusko, které Sýrii už desítky let vyzbrojuje a zbraně syrské armádě dodává i během současného konfliktu, který Asad před dvěma dny označil za regulérní válku.
Zprvu se hovořilo o tom, že do Ženevy přijednou jen zástupci pěti mocností s právem veta v RB OSN (USA, Británie, Francie, Čína a Rusko). Tím by se údajně vyšlo vstříct ruskému pohledu na rozdělení moci ve světě a Kreml by byl více připraven k ústupkům. V uplynulých dnech se však počet účastníků na syrském minisumitu rozšířil. Bude to ovšem "o nás, bez nás". Současná syrská vláda pozvánku nedostala.
Podle Ananova plánu by v novém syrském kabinetu měli zasednout zástupci současné vládní i opoziční strany, nikoliv však ti, jejichž účast by vládu podrývala. Jeden z diplomatů uvedl, že vyloučení účasti některých politiků ve vládě se týká například syrského prezidenta Bašára Asada, i když jej dokument výslovně nejmenuje.
Připravují se Saúdové k agresi?
Íránská televize odvysílala v pátek rozhovor s Bašárem Asadem, který mimo jiné obvinil Západ a další země, že pomáhají syrské opozici - například výzbrojí a špionážními informacemi. Podle některých blízkovýchodních médií už bylo ale toto interview natočeno před týdnem a odvysíláno teprve teď. Proč, není známo.
Mezitím se množí zprávy o tom, jak pomoc syrské svobodné armádě (SFA) konkrétně vypadá. Zbraně pro FSA platí údajně Saúdská Arábie a Katar. Přicházejí převážně z libyjských armádních skladů, což stěžuje vystopovat jejích původ. Rijád tento týden uvedl, že je připraven syrské povstalce platit.
Podle dobře informovaného izraelského serveru DEBKAfile už na severu Sýrie operovaly (a možná ještě operují) britské speciální jednotky. Na syrské území prý pronikly do hloubky až patnácti kilometrů.
S odkazem na své vojenské zdroje DEBKAfile rovněž píše o pohybu jednotek saúdské armády směrem k hranici s Jordánskem a Irákem. Saúdský král Abdalláh uvedl údajně své ozbrojené síly do stavu vysoké bojové pohotovosti s cílem přidat se k protiasadovské ofenzívě.
Saúdské jednotky, jejichž součástí jsou tanky, rakety, protivzdušné baterie a speciální síly, se po vstupu do východního cípu Jordánska rozdělí do dvou uskupení. Jedno zůstane střežit jordánské hranice před případnými odvetnými akty Syřanů či Iráčanů (šíitské milice) proti jordánskému králi.
Druhé uskupení vnikne do jihovýchodní Sýrie, kde vytvoří bezpečnostní zónu kolem měst, jež patří k centrům syrské revolty.
Do pohotovosti obvyklé v době války prý byla uvedena i jordánská armáda. Rusko by tak bylo v Ženevě konfrontováno s konkrétními přípravami na válku vedenou koalicí Saúdská Arábie-Turecko-Západ.
