V Turecku ráno začalo referendum o klíčových ústavních změnách. Pokud se pro ně občané vysloví, zásadním způsobem se rozšíří prezidentské pravomoci a politický systém se změní z parlamentního na prezidentský. Hlas má právo odevzdat 55 milionů lidí a první výsledky se čekají kolem půlnoci; odhady by mohly být k dispozici vpodvečer. Podle průzkumů chce těsná většina Turků změny podpořit.
Současný prezident Recep Tayyip Erdoğan by se tak mohl udržet ve funkci do roku 2029. Navržená ústava dává hlavě státu mimo jiné právo vydávat dekrety, jmenovat členy vlády, vybírat část soudců nebo rozpustit parlament.
Erdoğan v kampani sliboval, že změna Turecku zajistí lepší bezpečnost a stabilitu. Nový systém se má podobat politickému uspořádání ve Francii nebo v USA.
Podle odpůrců však reforma soustředí příliš mnoho pravomocí do rukou prezidenta a omezí kontrolní mechanismy.
Podle změn bude moci prezident zůstat členem své strany, což by znamenalo, že by se Erdoğan mohl vrátit do proislámské Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou spoluzakládal. Erdoğan je prezidentem od roku 2014, do té doby byl od roku 2003 předsedou vlády.
Návrh změn také předpokládá, že se příští parlamentní a prezidentské volby budou konat v roce 2019. Prezidentský mandát bude pětiletý a ucházet se o něj bude možné maximálně dvakrát.
Reformu kritizuje zejména opoziční levicová Lidová republikánská strana (CHP) a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP). Obě označují připravované změny za upevňování autoritářského režimu. Vůdce CHP Kemal Kiliçdaroglu v Ankaře řekl, že přijetí změn Turecko ohrozí. "Necháme nastoupit osmdesát milionů lidí do autobusu..., o němž nevíme, kam jede. Posazujeme je do autobusu, který nemá brzdy," prohlásil.
