Bojové letouny armády Spojených států a jejich spojenců, kteří uskutečňují nálety v Sýrii, budou smět startovat s tureckých vojenských základen. Navíc na nich bude možné cvičit umírněné syrské rebely včetně kurdských bojovníků.
V boji s radikálními džihádisty z Islámského státu (IS) mohou USA a jejich spojenci využívat základny v Turecku. Národní bezpečnostní poradkyně v Bílém domě Susane Riceová to řekla v neděli večer v televizním interview.
Turecká vláda podle ní navíc souhlasila s tím, aby se na jejích bázích cvičili takzvaně umírnění syrští rebelové pro boj s IS.
Vlastní vojenský zásah proti bojovníkům Islámského státu však zatím Turecko odmítá, protože to není v souladu s jeho zájmy. Ankara v tomto ohledu čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku.
Americká vláda už dny jedná s Tureckem, jakým způsobem by mohlo přispět v boji s extremisty.
Turci zatím odmítají i vytvoření humanitárního koridoru do města Kobani, které leží těsně u jejich hranic se Sýrií a kde už Kurdové svádějí druhý týden těžké boje s džihádisty, kteří se snaží město dobýt.
Kobani nemá žádný větší strategický význam, ale jeho obsazení by pro islamisty mělo velký význam symbolický. Mimo jiné proto, že hranice jimi ovládaného území se posunula k hranici jednoho z členů NATO.
Kobani je aktuálně obklíčeno ze tří stran a v minulých dnech se opakovaně objevovaly zprávy, že už je těsně před pádem. USA a jimi vedená zčásti arabská koalice se vzdušnými útoky snaží islamisty zastavit - s větším či menším úspěchem.
Kurdové v Turecku od minulého týdne násilně demonstrují proti postoji Ankary, která jim nechce pomoci na bojišti proti islamistům. Při demonstracích zemřely už téměř dvě desítky lidí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan neskrývá, že proti bouřícím se Kurdům, jež označuje za gaunery, stát zasáhne ještě tvrději. Hodlá v tomto směru prosadit i přísnější zákony.
Erdogan dal už dříve najevo, že jeho vojáci zasáhnou v Sýrii jen v případě, že jedním z hlavních cílů operace bude svržení syrského prezidenta Bašára Asada.
