Turecká vláda by mohla brzy oznámit sérii opatření, která by přispěla k vyřešení kurdské otázky. Nechce připustit, aby jako první přišel s návrhy na řešení kurdské problematiky vězněný vůdce kurdských povstalců Abdullah Ocalan.
Turecký prezident Abdullah Gül v pondělí připustil, že Kurdové nemají stejná práva jako ostatní obyvatelstvo. "Naše ústava říká, že si jsou všichni občané rovni, ale pokud jde o demokratická pravidla, máme problémy," citovala jeho slova televize.
Minulý týden premiér Recep Tayyip Erdogan oznámil, že jeho vláda pracuje na souboru opatření týkajících se kurdské komunity. Turecký tisk píše o tom, že by se opatření mohla týkat vyučování kurdštiny a obnovení kurdských názvů měst a obcí, které byly poturčeny.
Podle analytiků chce Ankara předstihnout šéfa Strany kurdských pracujících (PKK), který hodlá 15. srpna u příležitosti rozpoutání kurdského povstání v Turecku oznámit jakousi cestovní mapu.
Ocalan, který si odpykává doživotní trest vězení na ostrůvku Imrali v Marmarském moři od roku 1999, má prostřednictvím svých právníků zveřejnit návrhy, jež by měly vést o odzbrojení povstalců z PKK za určitých podmínek. Jednou z nich má být podle tisku nová liberálnější ústava.
„Zabiják dětí" a vydírání Ankary
O záměrech vlády nebylo učiněno žádné oficiální prohlášení, ale komentátoři zdůrazňují, že je "mimořádně zvědavá" na příští prohlášení Abdullaha Ocalana, jehož velká část turecké veřejnosti považuje za "zabijáka dětí".
"Vláda je v pozoru, protože ví, že Ocalan může navrhnout něco, co by mohlo fungovat a co by PKK mohla akceptovat. Tím by se stal pánem situace," soudí politický analytik Rusen Cakir.
Pochybuje však o úspěšnosti návrhů povstaleckého vůdce, pokud navrhne podmínečné příměří místo toho, aby se PKK zcela vzdala ozbrojeného boje.
"Pokud bude PKK dále využívat jako prostředek vydírání proti Ankaře, pak nemá cestovní mapa žádnou naději," soudí.
Vláda Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) uskutečnila významné kulturní reformy ve prospěch kurdské menšiny, aby zvýšila své naděje na vstup do Evropské unie. Prezident Gül v květnu hovořil o historické šanci k urovnání konfliktu, v němž od roku 1984 přišlo o život 45 tisíc lidí a který zdevastoval nejzaostalejší část země.
V kurdských provinciích se nezaměstnanost odhaduje na 50 procent aktivního obyvatelstva.
Vláda zřejmě Ocalanovy návrhy odmítne. Nikdy jej neuznala za partnera k jednání a jeho organizaci považuje za teroristickou, stejně jako Spojené státy a Evropská unie. Šéf diplomacie Ahmet Davudoglu zdůraznil, že "kurdská otázka nebude vyřešena na Imrali, ale v Ankaře.
Příměří trvá, lidé umírají
Avšak vlivní komentátoři, jako šéfredaktor listu Hürriyet Ertugrul Özkök, nyní považují Ocalana za partnera k jednání, kterého nelze obejít, a vyzývají Ankaru, aby postupovala s odvahou.
Turecké úřady mají brzy zmírnit naprostou izolaci, v níž je Ocalan, a převézt na ostrůvek další vězně, jak to požaduje Evropský výbor proti mučení (CPT) při Radě Evropy.
Vláda by také mohla zrušit některá omezení týkající se používání kurdštiny, zejména vrátit kurdské názvy "poturčeným" obcím na jihovýchodě země, a povzbudit povstalce ke složení zbraní souhrnem sociálních opatření, jak si to ostatně přeje i armáda, která proti vede vysilující boj.
PKK, značně oslabená nálety tureckého letectva na její základny na severu Iráku, nedávno oznámila, že prodlužuje příměří až do září. Neuplyne však týden, aby v tomto konfliktu nepřišli o život další vojáci, povstalci nebo civilisté.
V Ankaře se dnes sešli vysocí činitelé Turecka, Iráku a Spojených států, aby jednali o spolupráci v boji proti ozbrojencům z PKK, zejména o sdílení zpravodajských informací. Turecké letectvo právě díky tomu, že mu Američané poskytují zpravodajský materiál, přesně bombarduje základny PKK na severu Iráku.
Foto: Profimedia
