Dobrý stav turecké ekonomiky má být nejsilnější kartou vládní strany AKP (Strana spravedlnosti a rozvoje), která usiluje o své znovuzvolení. Během posledních pěti let se země zotavila z hluboké finanční krize, která ji postihla v roce 2001.
V současné době vykazuje sedmiprocentní růst. V důsledku ekonomických reforem po krizi v roce 2001 došlo k výraznému poklesu inflace (z téměř 30 procent v roce 2002 na 9,65 procenta v roce 2006).
Důvěra zahraničních investorů se zvýšila a do Turecka začaly proudit dlouho očekávané přímé zahraniční investice. Loni to bylo více než dvacet miliard dolarů. Vládní kontrola nad zahraničním obchodem byla omezena, mnoho odvětví bylo liberalizováno a došlo na privatizaci státních podniků.
Opozice však kritizuje vysokou nezaměstnanost (9,9 procenta v roce 2006) a veřejné zadlužení, stejně jako na vysoký schodek zahraničního obchodu, který činí ekonomiku citlivou na vnější faktory, jako jsou vysoké ceny ropy, zvyšování sazeb nebo politická nestabilita.
Stabilní vzrůst ekonomiky se zastavil v polovině roku 2006, kdy obavy z nových ekonomických opatření a domácí politické napětí devalvovaly tureckou liru o dvacet procent a přinutily centrální banku k výraznému zvýšení úrokových sazeb.
Turecká lira od té doby své ztráty dorovnala, ale úrokové sazby přesto zůstávají jedněmi z nejvyšších na světě, neboť centrální banka se tak snaží o zkrocení inflace.
Hrubý domácí příjem na hlavu je v Turecku sice jen třetinový oproti EU před východním rozšířením, ale téměř totožný s Bulharskem a Rumunskem. Při paritě kupní síly vykazuje Turecko za rok 2006 HDP 9107 USD na hlavu.
Pro srovnání: Německo 31 095 USD, Česká republika 23 200 USD.
Na snímcích: (1) finanční centrum Levent v Istanbulu; (2) šedí vlci (radikální národovci z MHP) v Sivas na mítinku Devleta Bahceliho 18. července 2007
Foto: turecké ministerstvo zahraničí (1), AP (2)
