Turecká odveta: Rakušany tady nechceme!

Rakouský premiér vyzval k zastavení jednání o vstupu Turecka do EU. Odezva na sebe nenechala dlouho čekat. Někteří rakouští investoři začínají mít v Turecku potíže.

Příkladem může být Rakouská pošta (Österreichische Post), kvůli které se ve středu v Istanbulu a v některých dalších tureckých městech dokonce demonstrovalo. Rakouský investor měl totiž na základě tři roky staré smlouvy odkoupit většinový podíl v turecké zásilkové společnosti ARAS a stát se majoritním akcionářem. Poté, co rakouský kancléř Christian Kern před týdnem vyzval k zastavení jednání o vstupu Turecka do EU, však Turci už dohodnutý obchod odmítají. Navíc chtějí, aby se Rakušané vzdali i podílu, za který už zaplatili.

"Pro Rakouskou poštu budou všechny dveře v Turecku zavřené," prohlásil jeden ze spolumajitelů Arasu Evrim Aras. Za jeden z důvodu označil "kulturní nepochopení" ze strany rakouského investora. "Za každou cenu musíme zabránit tomu, aby Rakouská pošta poškodila naši značku v Turecku," uvedl Aras. Zároveň vyzval Rakušany, aby se z obchodu stáhli s tím, že jejich už nakoupený podíl ostatní akcionáři odkoupí zpět. Spolumajitelé Arasu dokonce donutili zaměstnance, aby proti pokračování spolupráce s Rakouskou poštou demonstrovali.

Potíže Rakouské pošty v Turecku přitom nemusejí být zdaleka ojedinělé. Napětí mezi oběma zeměmi se vystupňovalo poté, co rakouský premiér Christian Kern vyzval EU k ukončení přístupových rozhovorů s Tureckem. A to na základě čistek ve státní správě, armádě a školství po nezdařeném puči proti prezidentu Erdoganovi.

"Demokratické standardy v Turecku zdaleka nedostačují k tomu, abychom mohly vstup této země do unie ospravedlnit," uvedl Kern. Reakce z turecké strany byla okamžitá. Turecký ministr zahraničí Mevüt Cavusoglu označil Kernovy výroky za "hnusné" a Vídeň přirovnal k "metropoli radikálního rasismu". Krátce poté začala mít v Turecku potíže i Rakouská pošta, které chtějí Turci zmařit už dohodnutou investici za celkových 170 milionů EUR. A rakouští ekonomové se obávají, že zostření vztahů mezi Tureckem a Rakouskem může ovlivnit  pozici také dalších rakouských investorů.

* Proč je Rakouská pošta jako investor nakonec v Turecku nežádoucí?

* Jak se hodlá tlaku bránit?

* Jak reaguje na zhoršení vztahů mezi oběma zeměmi početná turecká menšina v Rakousku?

* Proč si začal turecký prezident Erdogan najednou zase rozumět s ruským prezidentem Putinem?

Odpovědi na tyto a další otázky se dočtete v aktuálním vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 15. srpna 2016.