Turecká sekulární elita, znepokojená volbou náboženského konzervativce prezidentem, stojí v historickém střetu proti vládě Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), která chce odvrhnout starou ústavu inspirovanou armádou a zavést radikální reformy, napsala agentura Reuters.
Sekularisté, včetně mocných generálů, se obávají, že nová ústava naruší odluku státu od náboženství, umlčí armádu a rozdmýchá etnické nepokoje, zvláště na jihovýchodě osídleném převážně Kurdy. Někteří soudí, že je ohrožena sama existence sekulární republiky vybudované na troskách osmanské říše.
AKP, strana s kořeny v politickém islámu, která letos v červenci již podruhé zvítězila v parlamentních volbách, prohlašuje, že nová "civilní ústava" rozšíří osobní svobody a přiblíží zemi k Evropské unii, do níž by Turecko rádo vstoupilo. Nový text nahradí autoritářskou ústavu z doby vojenských převratů v 80. letech. AKP tvrdí, že chce diskusemi dosáhnout širokého konsensu se změnami.
Ale ústava založená na větší osobní svobodě a kladoucí méně důrazu na státní zájmy se dotkne toho, co je v Turecku tabu.
Mnoho Turků například pohlíží na jakékoli zmírnění omezení pro užívání kurdštiny za ohrožení jednoty státu. Zrušení zákazu nosit muslimský šátek na vysokých školách by zase znepokojilo laické kruhy.
"Takové je Turecko. Lidé zde nemají reálné zkušenosti a nejsou tu tradice konsensu. Očekávám velmi tvrdou debatu," napsal novinář Yavuz Baydar.
Neklid vzbuzuje již samo odmítnutí AKP poskytnout podrobnosti o jejích plánech. Strana však prohlašuje, že se dokument teprve koncipuje a že bude předložen parlamentu do tří nebo čtyř měsíců.
"Proč se koncept ´civilní´ ústavy skrývá před civilisty?" táže se liberální deník Radikal.
AKP trvá na tom, že pevně stojí na zásadách laické republiky. Ale politické napětí zneklidňuje turecké trhy, které jsou jinak vládě nakloněny, a je dalším rizikovým faktorem pro investory.
Analytici soudí, že armáda, která už za padesát let svrhla čtyři vlády, jež podle ní ohrožovaly laickou republiku, může v reformách spatřovat snahu o další omezování své moci. Reformovány však budou zřejmě i další instituce, kde dosud vládli sekularisté, jako jsou soudy a univerzity.
Nová ústava by Turecku měla vysloužit chválu z Bruselu, ačkoli se nijak nedotkne kontroverzního článku 301 tureckého trestního zákoníku, o jehož zrušení EU žádala. Na základě tohoto článku byly v Turecku odsouzeny tucty spisovatelů za urážku turecké identity nebo státních institucí.
Generálové zřejmě namítnou, že svobody, které se v Belgii nebo Itálii rozumí samosebou, mohou být nebezpečné v zemi, jež sousedí s rozbouřeným Blízkým východem a jež je vystavena hrozbám náboženských fanatiků.
Lidová republikánská strana (CHP), sekulární opozice v parlamentu, soudí, že by ústava neměla být nahrazena novou, ale jen poopravena.
"Úplná změna ústavy má podle našeho názoru za cíl změnit základní principy republiky," uvádí náměstek předsedy strany Onür Oymen. "Učiníme cokoli, abychom zabránili takovým pokusům."
Očekávání, že sekularismus bude nově definován, podpořil první projev Abdullaha Güla v úřadu prezidenta. Prohlásil totiž, že sekularismus zaručuje náboženskou svobodu a různý životní styl, což skalní sekularisté chápou jako příslib více náboženství ve veřejném životě.
Současná ústava také zahrnuje individuální svobodu, ale obsahuje prvky, které byly po desetiletí používány ke zkracování svobody ve jménu státu.
"S vojenskou ústavou máme minimální demokracii. Tato země vyžaduje civilní ústavu, která bude chránit svobodu všech, kdo smýšlí stejně jako my, i těch, kdo tak nesmýšlejí, všech těch, kdo žijí jako my, i těch, kdo tak nežijí," vysvětluje poslanec za AKP Egemen Bagis.
Strana slíbila, že ústavu předloží k veřejnému hlasování. A protože nemá v parlamentu dvoutřetinovou většinu potřebnou ke změně ústavy, bude muset získat i opoziční strany.
Pokud se však AKP podaří získat podporu veřejnosti v referendu, její pozice zesílí, zvláště vůči armádě.
"Není strategií AKP, aby rozněcovala vážné napětí," píše analytik Burak Bekdil. "Jestliže se jí s podporou veřejnosti podaří zlomit moc armády v politické sféře, bude to její výhoda."
Na fotografii: (1) Premiér Erdoğan, 31. srpen 2007; (2) Prezident Abdullah Gül se svou ženou Hayrünnisou, 4. září 2007; (3) Kurdské ženy protestující v Istanbulu, 2. září 2007; (4) Slavnostní ceremonie námořnictva, 31. srpen 2007
FOTO: (1), (2), (4) AP, (3) Reuters
