Nedělní parlamentní volby v Turecku vyhrála s výraznou převahou vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana, který ihned ujistil o pokračování demokratických reforem a odluky státu od náboženství.
Podle televizní stanice CNN Turk islámsky zaměřená AKP získala po sečtení téměř všech odevzdaných lístků 47,6 procenta hlasů.
K TÉMATU: Turci volí: ekonomika je silná volební karta
Na druhém místě je hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP) s 20,2 procenta hlasů a na třetím nacionalistická Strana národní akce (MHP) s 14,5 procenta. Žádná z dalších kandidujících stran podle očekávání nedosáhne na hranici deseti procent hlasů, která je podmínkou pro vstup do parlamentu.
Podle místních komentářů AKP získá bezpochyby parlamentní většinu. Její vysoký představitel již podle agentury Reuters prohlásil svou stranu za vítěze předčasných voleb. Zdůraznil přitom, že AKP bude dalších pět let s to opět vládnout bez koalice s jinou stranou.
Erdoğan večer vyjádřil uspokojení z vítězství a vyzval k národní jednotě. Slíbil, že bude pokračovat v ekonomických a demokratických reformách, usilovat o vstup do EU a respektovat republikánské hodnoty, včetně světské podstaty státu. Uvedl také, že bude třeba přijmout nezbytné kroky proti separatistickým kurdským rebelům.
Přes procentně vyšší vítězství, než jaké předpokládaly předvolební průzkumy, by AKP měla mít z 550 parlamentních křesel asi 334, tedy méně než po minulých volbách, kdy získala 351 mandátů. Je to způsobeno tím, že tehdy vstoupily do parlamentu jen AKP a CHP, zatímco nyní i MHP. Tato strana přitom jako CHP zastává sekulární podstatu státu a obviňuje AKP ze snah o jeho islamizaci.
Podle názoru komentátora deníku Milliyet turecká armáda, která se považuje za ochránce sekulární podoby Turecka a od roku 1960 několikrát svrhla vládu, sice není spokojena s výsledkem, ale tanky do ulic nepošle. Vyjádřil naději, že AKP vezme na vědomí vzkaz voličů v podobě návratu nacionalistů do parlamentu a bude vstřícná k sekulární opozici.
Člen vedení společnosti ATA Investment Osman Büyükgoksu označil výsledek pravicové AKP za dobrou zprávu pro podnikatelské a finanční kruhy. Vyjádřil naději, že Erdoğan dodrží slib z kampaně, že bude napříště smířlivější v otázce volby prezidenta, kolem které pro spory se sekulární opozicí vypukla na jaře politická krize.
Volba nového prezidenta bude prvním hlavním úkolem nového parlamentu a vlády, která prezidentského kandidáta zákonodárcům navrhuje. Erdogan má také v dohledné době rozhodnout, zda turecké jednotky zasáhnou proti kurdským ozbrojencům v severním Iráku.
Volební účast je v zemi povinná a u hlasovacích místností se od rána tvořily dlouhé fronty, neboť většina lidí chtěla odvolit brzy, aby se vyhnula poledním až čtyřicetistupňovým vedrům.
U příležitosti voleb úřady zakázaly prodej alkoholu. Přes 11 milionů ze 42 milionů voličů prý kvůli hlasování přerušilo dovolenou a odjelo do svých volebních okrsků. Hlavní dopravní tepny v zemi tak byly přeplněné.
Předčasné volby pozorovatelé vnímají jako možná rozhodující pro příští orientaci této muslimské země, v níž jsou náboženství a stát odděleny. Napětí kolem hlasování přešlo podle agentury AFP na některých místech v incidenty, které si na východě a jihovýchodě země vyžádaly nejméně sedmnáct zraněných.
Turci především rozhodovali o tom, jak velký vliv bude mít na další vývoj v zemi AKP, jejíž šéf a premiér Erdogan je momentálně nejpopulárnějším politikem v zemi, a jaký vliv budou mít laické strany prosazující zachování striktní odluky státu a náboženství. Právě střet těchto tendencí kolem jarní volby prezidenta vedl k současné politické krizi.
Erdogan vypsal volby několik měsíců před řádným termínem po střetu se sekulárnější parlamentní opozicí poté, co vláda chtěla prosadit za prezidenta ministra zahraničí Abdullaha Güla. Opozice se obávala, že by Gülovo vítězství ohrozilo světský ráz Turecka a zvýšilo by vliv islámu na místní politiku.
Foto: ČTK
