Turecko: Gül nakračuje do prezidentského paláce

Jsou to jen čtyři měsíce, co se ministr zahraničí Abdullah Gül pokusil získat pro stranu AKP prezidentský post. Turecká armáda pouze varovně pozdvihla obočí a AKP se stáhla. Gül se dnes v prvním kole nové volby pokoušel překonat sekulární blok. Třebaže nezískal dostatek hlasů, je téměř jisté, že příštím tureckým prezidentem bude on.

Jen před čtyřmi měsíci se tehdejší ministr zahraničí Abdullah Gül pokoušel dostat do prezidentského křesla. Sekularisté však vztyčili blok, přes který neprošel. Navíc armáda proti jeho osobě varovně vztyčila ukazovák a Gül musel couvat.

Armádě a sekularistům vadí jeho vazby na islám a také to, že jeho žena nosí klasický muslimský šátek.

V prvním a druhém kole prezidentských voleb by Gül pro zvolení potřeboval dvě třetiny hlasů. Parlament má 550 členů a Strana pro spravedlnost a rozvoj (Adalet ve kalkinma partisi; AKP) v něm má 341 poslanců. Potřebných 367 Gül dnes nezískal a zřejmě se mu povede stejně i v kole druhém.

Nacionalistická Strana národního hnutí (Milliyetçi Hareket Partisi, MHP) však ohlásila, že neopustí zasedací sál při volbě a umožní tak ve třetím kole Gülovi získat prezidentské křeslo. Aby byla volba platná, musejí být přítomny dvě třetiny poslanců.

Minule poslanci za Republikánskou lidovou stranu (Cumhuriyet Halk Partisi; CHP) odešli a AKP žádná většina nepomohla. V parlamentu totiž byla jen AKP a CHP. 

CHP je stranou zakladatele Turecké republiky Mustafy Kemala Atatürka a vedle armády hlavní síla střežící sekulární tradice nového Turecka.

Nyní pomůže AKP 71 nacionalistů z MHP k platnosti voleb a nadpoloviční většinu už si třiapadesátiletý premiér Erdoğan zajistí sám. Druhé kolo je plánováno na 24. srpna a poslední třetí přijde na řadu o čtyři dny později.

Tahanice o prezidentské místo se nemusí zdát významná, ale pro budoucnost Turecka má možná větší vliv než poslední parlamentní volby. Funkce prezidenta nezaručuje sice velké pravomoci, ale za současné situace je pro sekularisty i AKP životně důležitá.

Systém nyní funguje tak, že pouze premiérská funkce k ovládnutí armády a tím i celé společnosti nestačí. Prezident totiž jmenuje a odvolává náčelníka generálního štábu.

Armádu pak kontroluje Národní bezpečnostní rada (Mili güvenlik kurulu). Radu v roce 2003 AKP reformovala, aby nad ní získala alespoň částečnou kontrolu. Od reformy mohou v radě zasedat i civilisté a ani její předseda už nemusí být voják.

Gül studoval v Británii a mluví plynně anglicky. Je považován za více kosmopolitního a uhlazeného než Erdoğan. Evropu uklidňuje svým eurooptimismem a ani Spojené státy proti němu nic nenamítají. Všichni vidí ekonomické příležitosti, ale přízrak islámského státu na hranici EU do médií nepronikl. Mince zvaná Abdullah Gül má dvě strany, a na to se nesmí zapomínat.

Gül má tři děti a jako premiér Erdoğan fandí fotbalu a klubu Beşiktaş Istanbul.

Na fotografii: (1) Gül (vpravo) a Erdoğan sledují volící zákonodárce, 20. srpen 2007; (2) Nový turecký parlament skládá přísahu, 8. srpen 2007; (3) Turečtí vojáci, nedatováno

FOTO: (1) a (2) AP, (3) archiv