Turecko si připomíná druhé výročí zmařeného pokusu části armády o puč proti vládě a prezidentovi. Na řadě míst v zemi se konají vzpomínkové akce, nejvýznamnějších z nich se účastní prezident Recep Tayyip Erdogan a nejvyšší činitelé. Erdogan, který v pondělí složil přísahu na další funkční období, vydal v neděli prezidentské dekrety měnící fungování klíčových politických, vojenských a administrativních institucí. Stalo se tak v rámci přechodu k mocnému prezidentskému systému.
Sérii vzpomínkových a pietních akcí zahájil Erdogan účastí na modlitbách se čtením z koránu v mešitě v Ankaře. Hlava úřadu pro náboženské záležitosti Ali Erbas se modlil za 250 zabitých a téměř 2200 zraněných během potlačování převratu. Řekl, že tito lidé se postavili proti "zrádcům, kteří jsou figurkami cizích mocností". Zabito bylo i nejméně 35 údajných iniciátorů puče. Erdogan recitoval verše v arabštině.
"Nezapomeneme na 15. červenec (2016) a nedovolíme, aby byli (zabití protivníci pučistů) zapomenuti," řekl Erdogan během setkání s příbuznými 250 obětí bojů proti pučistům.
Večer v 18 hodin místního času (20 hodin SELČ) má Erdogan pronést v Istanbulu projev poblíž mostu, který pučisté před dvěma roky dostali pod kontrolu a kde zabili desítky lidí, kteří se proti nim postavili.
Dva roky po krvavých událostech, jejichž cílem bylo jeho svržení, byl Erdogan letos zvolen na další pětileté funkční období a jeho pozice se díky zavedení prezidentského systému, schváleného loni v referendu, ještě významně posílila. Moc je od nynějška výrazněji soustředěna v rukou prezidenta, který může po zrušení funkce premiéra sestavovat vládu podle libosti, vydávat dekrety a stanovovat rozpočet.
Svých nových pravomocí Erdogan využil nedělním vydáním sedmi dekretů o restrukturalizaci řady institucí. Zaměřil se zejména na další posílení kontroly nad armádou. Prezidentským dekretem tak byl generální štáb ozbrojených sil podřízen ministerstvu obrany, do jehož čela Erdogan před tím jmenoval dosavadního náčelníka generálního štábu Hulusiho Akara.
Erdoganova vláda viní ze zosnování pokusu o puč hnutí, které nazývá teroristická organizace Fethullaha Gülena (FETÖ) - podle islámského duchovního Gülena. Ten žije dlouhodobě v USA, protože v Turecku je na něj už několik let vydán zatykač. Jeho hnutí je činné v Turecku i v dalších zemích, kde založilo školy, zdravotnické a finanční instituce či média. Ty, které Gülenovo hnutí založilo v Turecku, ale v posledních letech stát většinou zrušil či nad nimi převzal správu. Příznivce Gülenova hnutí, i jen domnělé, Erdoganův režim dlouhodobě pronásleduje.
Pronásledování Gülenových příznivců vláda zintenzivnila po pokusu o puč. Od té doby se čistky ve státní správě dotkly více než 160 tisíc lidí, včetně soudců, policistů nebo učitelů. Na 50 tisíc lidí skončilo za mřížemi. Ve vězení je nyní v Turecku i na 150 novinářů. Režim po pokusu o puč uzavřel také další opoziční média.
