Turecko stupňuje tlak na povstalce z PKK

Turecký ministr zahraničí Ali Babacan dnes prohlásil, že žádná akce tureckých bezpečnostních sil v Iráku, jejímž cílem by bylo zasáhnout základny separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) nebo bojovníky této formace, by nemohla být považována za invazi.

Vyjádřil také zklamání nad tím, že irácká vláda proti těmto vzbouřencům dosud nic nepodnikla.

Více k tématu ZDE

Ministr uvedl, že nadcházející pondělní schůzka premiéra Recepa Tayyipa Erdogana s americkým prezidentem Georgem Bushem má určit kroky, které by Turecko podniklo. Pokud však Turecko vyšle vojáky do Iráku, pak každý takový útok bude mít za cíl zasáhnout teroristické základy a nemůže být považován za invazi do této země. Za teroristickou organizaci považuje PKK nejen Ankara, ale také Spojené státy a Evropská unie.

Babacan rovněž zdůraznil, že Ankara je stále více roztrpčena nečinností Bagdádu vůči kurdským rebelům, kteří podnikají útoky v Turecku.

Prohlásil, že turecká vláda již podnikla některá ekonomická opatření vůči PKK v severním Iráku a že Turecko uvažuje o zastavení letů do této oblasti.

Ekonomické sankce na spadnutí

Tyto kroky jsou bedlivě zvažovány a zaměřeny na ekonomické zdroje teroristické organizace a těch, kdo ji podporují. Některé kroky již byly učiněny, uvedl Babacan. Podotkl, že je Ankara nebude vyhlašovat, ale že je uskuteční tehdy, kdy budou zapotřebí. Dodal, že také mohou být omezeny lety do severního Iráku. Zároveň zdůraznil, že Turecku v žádném případě nejde o to, aby opatření, která podnikne, nějak poškodila irácký lid.

Nedlouho před Babacanovým prohlášením agentury přinesly informace o tom, že Turecko dnes údajně uzavřelo svůj vzdušný prostor pro lety směřující do severního Iráku i opačně. Premiér Erdogan to však dementoval. "V tomto smyslu nebylo přijato žádné rozhodnutí," řekl. Dodal však, že již v minulosti byly lety z technických důvodů částečně omezovány a že se tak může stát i v budoucnu.

Sankce budou mít dopad zejména na ekonomiku severoiráckého autonomního Kurdistánu, jehož prezident Masúd Barzání vede druhou nejsilnější parlamentní formaci v Iráku, Demokratickou stranu Kurdistánu (KDP). Erdogan v úterý Barzáního obvinil, že jeho úřady poskytují ochranu kurdským separatistům útočícím proti cílům na území Turecka.

PKK se připravuje na turecký útok

Podle Ankary nalezly v horském pásmu severního Iráku při hranicích s Tureckem útočiště tři až čtyři tisíce rebelů PKK, kteří si zde vybudovali několik výcvikových základen. Turecký parlament 17. října odhlasoval zákon, který vládě umožňuje zasáhnout v severním Iráku proti bojovníkům PKK. Navzdory varování USA i Evropské unie, které se obávají další destabilizace politické situace v Iráku i v regionu Blízkého východu, vyslala Ankara v minulých dnech k hranici s Irákem 100.000 vojáků a přistoupila k dílčím vojenským zásahům.

PKK dnes vyzvala Turecko, aby navrhlo mírový plán pro řešení kurdské otázky, avšak zároveň zdůraznila, že je v případě útoku připravena k boji. "Vyzývám Turecko, aby mělo odvahu a předložilo mírový plán. Tak budeme moci složit zbraně," prohlásil přední činitel kurdských povstalců Abdar Rahmán Šadarší.

Šadarší zdůraznil, že PKK již podnikla politická a vojenská opatření pro případ útoku. "Všichni Kurdové ve světě budou stát po našem boku a Turecko bude na mezinárodní scéně izolováno," uvedl. "Turci již provedli 24 vpádů, aniž dosáhli svého cíle," připomněl.

Podle Šaradšího je cílem Ankary ve skutečnosti zničit autonomní irácký Kurdistán, který se distancoval od Bagdádu a který je podle něho příkladem stabilního a prosperujícího státu. 

PKK zahájila své ozbrojené tažení za vytvoření nezávislého kurdského státu a namířené proti turecké ústřední vládě už v roce 1984. Za tu dobu si boje vyžádaly na obou stranách na 37.000 obětí.

Na fotografiích: (1) Turecký voják na stráži poblíž irácké hranice v jihovýchodním Turecku, 30. října, (2) Turecký ministr zahraničí Ali Babacan během čtvrteční tiskové konference v Ankaře, 1. listopadu, (3) Turecké hlídky u hranic s Irákem, 31. října, (4) Turecké kamiony, zásobující Irák, 1. listopadu.

Foto: AP