Proces s 86 osobami podezřelými z vytváření vyzbrojené podzemní sítě zvané Ergenekon, jejímž cílem údajně bylo svrhnout tureckou vládu, dnes začal ve věznici v Silivri na předměstí Istanbulu.
Zahájení bylo poznamenáno velkými zmatky. V přeplněném sále nenašli mnozí advokáti místo, kam by se posadili, a soudce nakonec jednání přerušil, aby rozhodl, zda má být místo, kde soud zasedá, změněno.
Obžalovaní se mají zodpovídat z třicítky obvinění, mezi nimiž je příslušnost k ozbrojené teroristické organizaci a podněcování k povstání proti turecké vládě. Prokurátor jim klade za vinu, že chtěli v zemi vyvolat chaos a za pomoci nelegálních demonstrací, vražd a útoků proti bezpečnostním silám svrhnout vládu Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), která má kořeny v politickém islámu.
Podle tureckých médií chtěla skupina rozsévat násilí a vyvolat zásah turecké armády, která již uskutečnila za poslední čtyři desetiletí čtyři převraty a která loni vládě pohrozila, že zasáhne na obranu laického charakteru státu.
V obžalovacím spisu asi o 2500 stranách je ultranacionalistická skupina Ergenekon obviněna z útoku proti správnímu soudu, při němž zahynul jeden soudce, a z granátových útoků proti deníku Cumhuriyet z roku 2006.
Síť údajně plánovala atentáty proti premiérovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, bývalému náčelníkovi generálního štábu Yasaru Büyükanitovi a různým dalším osobnostem, včetně nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 2006 Orhana Pamuka.
Mezi 86 obviněnými, z nichž 46 je v preventivní vazbě, je několik bývalých důstojníků, šéf malé nacionalistické strany, extrémně pravicový právník, který se proslavil v procesech proti intelektuálům, autor pamfletů, mafiáni a novináři.
Ergenekon je podle turecké mytologie místo v nepřístupném údolí pohoří Altaj, kde chán Bumin údajně shromáždil turecký lid, aby unikl Mongolům.
Před věznicí několik stovek členů malé levicové Strany pracujících protestovalo proti souzení jejich šéfa Dogu Perinçeka, který je obviněn, že patřil k vůdcům sítě, a jemuž hrozí doživotí.
Vyšetřování, které začalo v červnu 2007 poté, co byla v Istanbulu objevena skrýš zbraní, má své zaryté odpůrce. Ti obviňují vládu, že si chce za pomoci soudu vyřídit účty s těmi kruhy v Turecku, které se zasazují za zachování laického charakteru republiky, v níž žije přes 90 procent muslimů, a za zachování ideologie zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka. K těmto kruhům kromě armády, která se považuje za strážkyni světského charakteru režimu, patří zejména soudci.
Foto: Reuters, Cumhuriyet, archiv
