Ankara oficiálně požádala Spojené státy o vydání duchovního Fethullaha Gülena, jehož považuje za strůjce nedávného neúspěšného převratu v Turecku. Podle televize CNN a listu Financial Times to oznámil turecký premiér Binali Yildirim v parlamentu na schůzce vládní strany AKP, jíž předsedal. Bílý dům uvedl, že americký prezident Barack Obama telefonicky hovořil se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Nabídl mu pomoc při vyšetřování pokusu o převrat, vyzval ho ale rovněž ke zdrženlivosti při trestání pučistů.
Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že žádost o vydání duchovního ještě fyzicky neobdrželo. Podobně se o žádosti vyjádřil i mluvčí Bílého domu Josh Earnest. Gülen obvinění ze zosnování puče odmítá. Klerik žijící v USA byl předmětem hovoru mezi prezidenty Obamou a Erdoganem; turecká vláda vyplnila určité dokumenty v elektronické podobě, které americký kabinet posuzuje, uvedl americký mluvčí. Nejde ale přímo o žádost o vyhoštění, ta bude poté posuzována na základě dohody o extradici mezi oběma zeměmi, dodal Earnest.
Podle tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga, jehož citoval list Financial Times, turecká žádost neobsahuje žádný konkrétní důkaz, že se Gülen na pátečním pokusu o převrat podílel. Místo toho se v ní podle Bozdaga uvádí komplexní informace o vyšetřování tohoto duchovního, který býval spojencem nynějšího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Gülena, který má v Turecku miliony příznivců a od roku 1999 žije v USA, Erdoganova vláda dlouhodobě viní ze snahy svrhnout režim. Letos v lednu začal s ním a sedmdesátkou dalších osob v Turecku proces, v němž je skupina obžalována mimo jiné z politické špionáže. Podle prokuratury chtěli obžalovaní svrhnout vládu již v prosinci 2013 tím, že rozpoutali korupční skandál, který zasáhl nejvyšší patra politiky, včetně Erdoganova syna Bilala.
Podle CNN mohou USA na základě dohody s Ankarou vydat osobu jen tehdy, když se dopustila "činu podléhajícímu extradici". A "zrada", kterou Erdoganova vláda v žádosti podle CNN jako důvod zřejmě uvedla, v seznamu takových činů v dohodě mezi USA a Tureckem o vydání uvedena není.
Také americký ministr zahraničí John Kerry v pondělí řekl, že USA potřebují "důkazy, ne obvinění". Podle místopředsedy turecké vlády Mehmeta Şimşeka je ale největším důkazem samotný pokus o převrat. Podle CNN Şimşek důkazní situaci přirovnal k teroristickým útokům na USA z 11. září 2001. To, že za pokusem o převrat Gülen stál, je podle Şimşeka jasné úplně stejně, jako USA věděly, že za útoky z 11. září byl Usáma bin Ládin.
Pětasedmdesátiletý Gülen je zakladatelem hnutí Hizmet, které prosazuje úctu k vědě a mezináboženský dialog. Hnutí, které je činné i v řadě dalších států, má v Turecku velký vliv, působí ve školství, zdravotnictví, finanční sféře i v médiích. S Gülenem byl spojován i opoziční list Zaman, který začátkem března převzal pod kontrolu turecký režim. Již předtím nechaly úřady zavřít jiná opoziční média spojovaná s duchovním Gülenem.
