Stane se dohoda o uprchlících další obětí nepodařeného puče v Turecku? V Evropě rostou obavy z nového přívalu migrantů k řeckému pobřeží a již dříve napjaté vztahy s Ankarou jsou stále křehčí.
"Situaci sledujeme a samozřejmě nás znepokojuje," přiznal ve středu řecký ministr pro imigraci Jannis Muzalas. Řecko je nyní domovem pro zhruba 57 tisíc migrantů, kteří tam zůstali po uzavření balkánského koridoru.
Počet imigrantů přicházejících do země přes Egejské moře od potlačení převratu v Turecku lehce narostl, avšak zůstává v řádu desítek lidí denně. Před podepsáním migrační dohody Ankary s EU 18. března to bylo více než 1700.
"Počty příchozích prozatím nenaznačují, že by dohoda nebyla respektována," zdůrazňuje Muzalas a popírá, že by se dožadoval "plánu B" pro případ, že by Turecko přestalo zadržovat imigranty, jichž v loňském roce do Řecka dorazilo přes 850 tisíc.
(Muzalas nicméně v rozhovoru poskytnutém německému listu Bild v minulých dnech řekl, že řecká vláda chce alternativní plán s ohledem na pohrůžku Ankary, že od smlouvy odstoupí, pokud Brusel do října nezruší vízovou povinnost pro turecké občany.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přesto potvrdil obavy Evropanů, když před několika dny prohlásil, že "riziko selhání smlouvy je zvýšené".
Status bezpečného státu
Otázkou je zejména to, zda lze Turecko stále považovat za "bezpečný stát", jak to činí Evropská komise. Toto právnické označení zajišťuje, že do země mohou být od březnového podepsání dohody vraceni Syřané či Iráčané, kteří při útěku před válkou Tureckem prošli a nyní žádají o azyl v evropských státech.
"Brusel se v tuto chvíli domnívá, že Turecko nabízí dostatečnou ochranu, a nevidí důvod zpochybňovat jeho status," reagoval tento týden jeden z mluvčích Evropské komise.
"Nikdy jsem Turecko nepovažoval za bezpečný stát, tudíž jím nemůže být ani dnes," říká naopak Yves Pascouau, ředitel Evropského politického centra a odborník na migrační problematiku. "Ale i kdyby bylo, od podepsání dohody tam bylo vráceno méně než 500 osob, poté co byly zamítnuty všechny jejich žádosti o azyl v Evropě," poznamenal.
Vydírání kvůli vízům
Hlavní hrozbou pro dohodu mezi EU a Tureckem podle něj zůstává otázka výjimky z vízové povinnosti pro cesty Turků do schengenského prostoru volného pohybu. Ankara vyhrožuje, že bez jejího splnění ukončí regulaci migrace do Evropy. "Vzhledem k tomu, jak se věci v Turecku vyvíjejí, pochybuji, že zrušení vízové povinnosti dostane," míní Pascouau.
Unie se snažila dojednání výjimky urychlit, výměnou však požaduje například i změny v tureckých protiteroristických zákonech, které podle ní poškozují svobodu občanů. Turecká strana, od začátku v tomto bodě nepříliš ochotná, po puči svoji pozici jen přitvrdila. "Ti, již jsme považovali za přátele, se nyní postavili na stranu pučistů a teroristů," prohlásil v úterý turecký prezident Erdogan.
Postoje Ankary vyvolaly v Evropě nevoli. "V žádném případě se nenecháme zastrašovat," ujišťuje rakouský kancléř Christian Kern. Možnost připojení Turecka k EU ve čtvrtek označil za "fikci".
Jean-Claude Juncker se však nechal slyšet, že přerušení vyjednávání, která měla dohoda z 18. března "znovu nastartovat", by bylo "závažným omylem zahraniční politiky".
Marc Pierini, bývalý vyslanec EU v Ankaře a analytik bruselské neziskové organizace Carnegie Europe, stále vidí jako nejpravděpodobnější to, že "EU a Turecko budou nadále respektovat hlavní body dohody, neboť mají jiné starosti, než je uvolňování vízové politiky".
Pierini konkrétně uvádí část smlouvy týkající se financí, jejímž cílem je vylepšit životní podmínky uprchlíků na tureckém území. Po nedávných výtkách prezidenta Erdogana ohledně rychlosti doručování prostředků Evropská komise uvedla, že již uvolnila přes dvě miliardy eur z celkově předpokládaných tří pro roky 2016 a 2017.
