Turecký parlament ratifikoval další prodloužení výjimečného stavu, který byl v zemi zaveden v červenci 2016 po pokusu části armády o převrat. Informovala o tom agentura Anadolu. Výjimečný stav, který kabinetu umožňuje vládnout pomocí dekretů, byl prodloužen díky poslancům vládní strany a jedné z opozičních stran. Dvě velké opoziční strany hlasovaly proti. Podle kritiků vláda výjimečný stav využívá k pronásledování svých odpůrců.
Výjimečný stav byl od pátku prodloužen opět na tři měsíce. Poprvé byl vyhlášen na tři měsíce v červenci 2016 krátce poté, co se část armády v zemi neúspěšně pokusila o převrat. Vyhlášení výjimečného stavu až na půl roku umožňuje turecká ústava v době, kdy je vážně narušen veřejný pořádek v zemi, nebo kdy násilné činy ohrožují svobodu a demokracii.
Během výjimečného stavu mohou být například vyhlášeny zákazy vycházení či shromažďování nebo mohou být kontrolována média. Podle kritiků vláda výjimečný stav zneužívá k pronásledování svých odpůrců, včetně novinářů i opozičních poslanců. Vláda se hájí tím, že výjimečný režim je nutný kvůli boji s teroristy.
Za teroristickou organizaci Ankara označuje mimo jiné hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA a který podle ní pokus o puč v roce 2016 zorganizoval. Příznivce tohoto hnutí, i jen domnělé, turecká vláda dlouhodobě pronásleduje a od července 2016 tažení proti jim ještě zintenzivnila.
Kabinet po pokusu o puč zahájil rozsáhlé čistky ve státní správě a převzal i řadu soukromých podniků, včetně vydavatelství a novin. O práci přišlo na 160 tisíc lidí, včetně soudců, policistů či učitelů, z toho na 50 tisíc osob skončilo za mřížemi.
