Turecký boj o muslimské šátky se vyostřuje

Nošení muslimských šátků na univerzitách dnes odmítl turecký kasační soud. Proti reformě, která chce jeho nošení povolit, protestovalo o víkendu v Ankaře na 120 tisíc osob.

Místopředseda tureckého kasačního soudu Osman Sirin dnes prohlásil, že jeho instituce v rámci své pravomoci zasáhne ve prospěch laického principu Turecké republiky a proti návrhu reformy povolující nosit muslimský šátek na univerzitách.

"Je naprosto nepřijatelné, aby vláda přímo či prostřednictvím nových úprav oslabovala princip laickosti, který je jednou ze základních hodnot republiky," řekl Sirin, kterého citovala agentura Anadolu.

"Základní hodnoty"

Turecký parlament má ve středu hlasovat o projektu ústavní reformy, kterou předložila vláda, jež vzešla z islámského hnutí. Reforma předpokládá zrušení zákazu nosit muslimský šátek na univerzitách v Turecku, kde je více než 99 procent obyvatelstva islámské víry, ale režim je zcela laický.

Plán vlády vyvolal pobouření v kruzích, které pevně stojí za laickým principem republiky, především v armádě, v soudnictví a v univerzitním světě.

V sobotu v Ankaře demonstrovalo proti reformě na 120 tisíc lidí, kteří provolávali "Turecko je laické a laické zůstane" a vyzývali vládu k demisi.

Prokurátor kasačního soudu již v polovině ledna uvedl, že je zásadně proti projektu. Zdůraznil, že povolení šátku může studenty polarizovat a změnit vzdělávací instituce v živnou půdu činnosti směřující proti laickému systému.

Vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) soudí, že zákaz muslimského šátku na univerzitách omezuje svobodu vyznání a právo na vzdělání mladých žen, které univerzity odmítají kvůli tomu, že si zahalují hlavu.

"Diskriminace"

AKP a nacionalistická Strana národní akce (MHP), které reformu podporují, mají v parlamentu dvoutřetinovou většinu nezbytnou pro schválení textu.

Ve Francii začal platit zákaz nošení muslimských šátků, jakož i dalších nápadných náboženských symbolů, jako jsou židovské jarmulky nebo velké kříže, od roku 2004. Jeho překročení může vést k vyloučení ze školy. Zákon však dává ředitelům určitou volnost interpretace, pokud jde o zredukovanou náhražku šátku, takzvanou bandanu, která kryje jen část vlasů.

Vláda a parlament zákon zdůvodnily snahou o zachování tradičního laického charakteru francouzského veřejného školství. Ve Francii žije pět milionů muslimů, kteří tvoří asi osm procent obyvatelstva. Zákon mezi nimi vzbudil výhrady, ale většina byla ochotna se mu podřídit. Protesty se ozvaly z řady muslimských zemí včetně těch, kde má Francie dobré renomé.

Také v Německu existují podobné úpravy, ale jen v některých spolkových zemích. Zákaz šátku na hlavách pro muslimské učitelky ve školách platí od ledna 2005 v Bavorsku. Obdobné právní normy mají spolkové země Bádensko-Württembersko, Sársko a Dolní Sasko, zatímco spolková země Hesensko zašla nejdál, když rozšířila takový zákaz pro všechny pracovnice veřejné správy. V celém Německu žije asi 3,5 milionu muslimů, převážně tureckého původu.

Foto: AP