Turecký soud odsoudil 68 Kurdů k víceletým trestům vězení

Zahraničí
26. 6. 2020 14:59
Stoupenci Strany kurdských pracujících (PKK).
Stoupenci Strany kurdských pracujících (PKK).

Soud v tureckém městě Malatya odsoudil sedm desítek kurdských politiků a aktivistů, včetně bývalého starosty, k víceletým trestům vězení. Uznal je totiž vinnými z členství v teroristické organizaci, protože podle něj udržovali vazby na zakázanou organizaci Strana kurdských pracujících (PKK). O středečním rozsudku informoval opoziční server Ahval. V procesu bylo souzeno 79 lidí, z nichž 11 bylo obžaloby zproštěno.

Trest šest let a tři měsíce vězení dostal ve středu Mehmet Zirig, který byl před rokem zvolen starostou města Cizre za parlamentní opoziční stranu HDP (Lidové demokratická strana). Loni v říjnu byl stejně jako řada dalších kurdských starostů na jihovýchodě Turecka zbaven úřadu a nahrazen provládním zástupcem.

HDP získala po místních volbách loni v březnu vedení 65 radnic, zejména na jihovýchodě Turecka, kde žije početná kurdská menšina. Do téměř 50 z nich už k pátečnímu dni dosadila vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana své zástupce poté, co kurdské politiky, vládnoucí radnicím ve dvojicích jako spolustarostové, zbavila jejich úřadů kvůli údajným napojením na teroristickou PKK. Šesti zvoleným starostům už hned po volbách nejvyšší volební rada odmítla potvrdit mandát.

PKK, považovaná Ankarou, EU i USA za teroristickou organizaci, vede od 80. let minulého století ozbrojený boj za autonomní Kurdistán a za práva Kurdů v Turecku i dalších oblastech obývaných Kurdy.

Největší národ bez vlastního státu

Kurdové, kteří žijí zejména v jihovýchodním Turecku a také v sousedním Iráku, Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii, bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Jediné autonomní území s uznanou vlastní správou mají od začátku 90. let minulého století na severu Iráku.

Turecký režim dlouhodobě upírá Kurdům řadu práv. Například až do roku 2002 nesměli ani užívat kurdštinu ve veřejném životě (u soudu, na úřadech ani ve školách) a nesmělo se v ní vysílat v rozhlase ani v televizi. V posledních letech ale turecká vláda opět vůči Kurdům zesílila represe. Po pokusu části armády o převrat v červenci 2016 vláda v rámci tažení proti svým kritikům zakázala například i vysílání kurdského dětského programu.

V pátek server Ahval informoval, že ve městě Batman na jihovýchodě Turecka vládou dosazený zástupce místo odvolaného kurdského vedení radnice nechal přemalovat i kurdské značky na silnici. Místo tureckého a kurdského nápisu "chodci mají přednost" je nyní na silnicích před přechody pro chodce v tomto městě upozornění jen v turečtině. Ve městě Batman přitom hovoří kurdsky 90 procent ze skoro půl milionu jeho obyvatel.

Ve vězení v posledních letech skončila kvůli obvinění z propagace terorismu a vazeb na PKK řada kurdských politiků či poslanců levicové strany HDP, která bojuje za práva menšin či rovnoprávnost žen. Za mřížemi je několik let i bývalý šéf HDP Selahattin Demirtaş a odsouzena byla i druhá bývalá šéfka této strany Figen Yüksekdagová.

Autor: ČTK Foto: , Chris Sang-hwan Jung / Wikimedia

Další čtení

Reuters: Papež Lev XIV. dříve kritizoval Trumpa, hnutí MAGA volbou nadšené není

Zahraničí
9. 5. 2025

USA a Británie oznámily dosažení obchodní dohody

Zahraničí
8. 5. 2025

Novým papežem se stal americký kardinál Prevost, zdůraznil potřebu míru

Zahraničí
8. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ