Turek a Brazilec dotlačili Írán k jadernému kompromisu
17.05.2010 12:15
V jaderném sporu dosud Teherán odmítal jakékoli kompromisní návrhy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Nyní íránské vedení od této pozice ustoupilo - po osmnácti hodinách jednání s tureckým premiérem Erdoganem a brazilským prezidentem Lulou da Silvou.
Třístranný minisummit platil za poslední možnost pro Írán, aby se vyhnul dalším hrozícím sankcím. Zprostředkovatelské snahy tureckého šéfa vlády Recepa Tayyipa Erdogana a brazilské hlavy státu Luize Inácia Luly da Silvy se nakonec ukázaly jako úspěšné.
Podle dosažené dohody vyveze Írán část obohaceného uranu, konkrétně 1200 kilogramů, do Turecka. Má za to dostat palivo pro výzkumný reaktor. Neplní tak ale přesně původní návrh mezinárodního společenství.
Írán dostal loni nabídku vyvézt velkou část svého uranu obohaceného na 3,5 procenta do Ruska. To mělo uran obohatit na vyšší stupeň a Francie pak z něj měla vyrobit palivové tyče pro reaktor, v němž Íránci vyrábějí izotopy využívané v onkologické léčbě.
Írán však na dohodou v této podobě nakonec nepřistoupil a začal sám obohacovat uran na 20 procent. Chtěl také dál vyjednávat a prosadit výměnu uranu po malých částech nebo rovnou za palivové tyče.
Země, které s ním vyjednávají, tedy stálí členové Rady bezpečnosti OSN a Německo, s tím však nesouhlasily. Teď se v RB OSN připravuje čtvrtá sada protiíránských sankcí.
Dohoda, již dnes za přítomnosti prezidentů podepsali ministři zahraničí tří zmíněných zemí, předpokládá, že přistoupí-li na ni Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), dostane Írán výměnou za 1200 kilogramů svého uranu uloženého v Turecku 120 kilogramů paliva obohaceného na 20 procent.
Na uložení íránského uranu v Turecku dohlédne MAAE a Írán. V případě, že Teherán silněji obohacený uran nedostane, vydá mu Turecko uran obohacený na 3,5 procenta zpět. Která ze zemí dodá uran pro reaktor, zatím jasné není.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí řekl, že MAAE bude o teheránské dohodě informována do týdne.
Smyslem loňského návrhu na vývoz íránského slabě obohaceného uranu bylo vyřešit dlouhodobý spor o jaderných ambicích Teheránu. Vývozem 1200 kilogramů, což představuje asi 70 procent íránských zásob, by se eliminovala možnost, že Írán případným dalším obohacením bude pracovat na výrobě atomové bomby. Írán tvrdí, že takový úmysl nemá, ale inspekce MAAE to nevyloučily.
Dnešní dohoda má umožnit Íránu vyhnout se dalším sankcím a obnovit vyjednávání s velmocemi. Jako první na ni reagoval Izrael, považovaný za jedinou jadernou mocnost na Blízkém východě.
Nejmenovaný izraelský představitel řekl, že se Teheránu podařilo zmanipulovat Turecko a Brazílii, aby vytvořil dojem o výměně uranu. "Íránci už v minulosti tím, že přistoupili na loňskou dohodu, odvrátili napětí a hrozbu mezinárodních sankcí. Pak ale návrh zamítli a odmítli podmínky splnit," řekl tento izraelský zdroj AFP.
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu po podpisu dohody řekl novinářům, že jednat nyní o dalších protiíránských sankcích už není oprávněné. "Írán tou dohodou, již dnes podepsal, dokázal, že chce spolupracovat. Pro další sankce a nátlak už není důvod," řekl.
Foto: FARS, ČTK/AP a Profimedia
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.