Palestinské radikální hnutí Hamas se odmítá zabývat izraelskou podmínkou pro příměří, jíž je odzbrojení palestinských radikálních organizací. Člen palestinské delegace, která nyní vyjednává o příměří v Egyptě, Izzat Rášik, sdělil, že Hamas o tomto izraelském požadavku nechce slyšet. Egypťané, kteří vyjednávaní zprostředkovávají, varovali před zablokováním rozhovorů, pokud obě strany neustoupí ze svých pozic.
Podle amerického exprezidenta Jamese Cartera by Izrael měl uznat Hamas jako politického partnera.
Z Izraele ve středu přišla zpráva, že se v Egyptě rýsuje dohoda o prodloužení třídenního příměří, které je v platnosti nyní. Podle původní dohody by mělo skončit v pátek v 7.00 SELČ, ale podle izraelských zdrojů by mohlo být prodlouženo až do pondělního rána. Zástupci Hamasu to však popřeli a pohrozili dokonce obnovou útoků od pátečního rána, pokud jejich požadavky nebudou splněny.
Hamas chce dosáhnout hlavně zrušení blokády Pásma Gazy a otevření pohraničních přechodů jak do Izraele, tak do Egypta.
Konflikt v Pásmu Gazy začal 8. července a vyžádal si na palestinské straně přes 1800 obětí, na Izraelské téměř 70. Carter a bývalá irská prezidentka Mary Robinsonová zdůraznili, že konflikt lze vyřešit jedině uznáním Hamasu jako politického partnera.
Hamas je v Izraeli a některých západních zemích řazen k teroristickým organizacím. Izrael s ním nevyjednává přímo, ale jenom přes prostředníky.
Carter a Robinsonová v článku vydaném na webové stránce Foreign Policy připsali vinu za situaci v Pásmu Gazy Izraeli. K válce prý vedla jeho neústupnost uznat vládu národní jednoty, kterou Palestinci vytvořili v dubnu a v níž byl zastoupen také Hamas. Podle obou exprezidentů tím Izrael zmařil "slibný krok, který mohl v oblasti zajistit mír".
Hamas podle nich učinil velký ústupek, když souhlasil s tím, že se na vládnutí v Pásmu bude podílet nově sestavená vláda technokratů, v níž je i konkurenční Fatah.
"Izrael bohužel tuto příležitost pro mír zamítl a zabránil tomu, aby v Pásmu začal vládnout nový kabinet," napsali Carter a Robinsonová. Požadují ukončení sedmileté blokády Pásma a vytvoření lidských podmínek pro život tamních občanů.
Ke konfliktu přerušenému nyní příměřím napsali, že Izrael neměl "žádné právní odůvodnění" pro shazování bomb na rozsáhlá území v Gaze a na cílení střel na tisíce domů, na školy a nemocnice.
Carter dostal v roce 2002 Nobelovu cenu za mír za své úsilí o mírové řešení konfliktů. V roce 1978 zorganizoval campdavidská jednání, která vedla o rok později k izraelsko-egyptské mírové dohodě, tedy první mírové smlouvě mezi Izraelem a arabskou zemí.