Univerzitní učitel Džunaid Hafíz byl v Pákistánu odsouzen k smrti za urážku muslimského proroka Mohameda. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Hafíz byl zatčen v březnu 2013 a obviněn z šíření urážlivých příspěvků o Mohamedovi na sociálních sítích. Hafízův první právník byl v roce 2014 zastřelen, když se rozhodl ho zastupovat. Ve vězení Hafíz opakovaně čelil útokům dalších vězňů a strávil několik let na samotce.
Hafíz ve Spojených státech získal magisterský titul z americké literatury, fotografie a divadla. Po návratu do Pákistánu začal vyučovat na univerzitě v Multánu, kde pracoval do svého zatčení.
Nynější Hafízův právní zástupce Asad Džamál označil dnešní verdikt za "velmi nešťastný" a agentuře AFP sdělil, že proti rozsudku podají odvolání. Žalobci naopak rozsudek se svými kolegy oslavovali, rozdávali si sladkosti, přičemž volali "Alláhu akbar" (Bůh je veliký) a "smrt kacířům". Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International verdikt označila za nespravedlivý, překvapivý a za velké zklamání.
Pákistánský zákon ukládá za rouhání přísné tresty, včetně trestu smrti komukoliv, kdo urazí islám. Tresty za urážku víry byly poprvé kodifikovány v roce 1860 za britské koloniální nadvlády a později rozšířeny v roce 1927. Pákistán tyto zákony zdědil po oddělení od Indie v roce 1947. Dřívější podoba zákonů zakazovala narušovat náboženská shromáždění, urážet náboženské názory, chodit po hrobech či úmyslně poškozovat náboženské předměty či budovy. Maximální trest podle těchto zákonů bylo desetileté vězení.
V letech 1980 a 1986 ale vojenská diktatura generála Zijáula Haka zákony o urážce náboženství rozšířila s cílem je islamizovat. Podle jejich nového znění je trestem za úmyslné ničení koránu doživotí a za urážku proroka Mohameda hrozí rovněž doživotní vězení či trest smrti.
K trestu smrti za rouhání bylo v Pákistánu odsouzeno asi 40 lidí, dosud se ale žádné popravy neuskutečnily. Pákistánské zákony o urážce islámu se opět dostaly do hledáčku světových médií loni, když byla zproštěna obvinění z rouhání pákistánská křesťanka Asia Bibiová, která na trest smrti čekala osm let v pákistánském vězení. Propuštění Bibiové vyvolalo nevoli v některých nábožensky konzervativních kruzích, žena pak uprchla z Pákistánu do bezpečí.
