USA chtějí proměnit bagdádské centrum v luxusní zónu

Minometné útoky, betonové zátarasy a chybějící kanalizace. To je bagdádské centrum dnes. Zkusme si tam ale místo toho představit luxusní hotely, nákupní středisko a pohodlné byty. Tak totiž vypadá vysněný pětiletý plán rozvoje města, ale mnozí ho považují za přelud.

Přesto právě takto chtějí Spojené státy proměnit nyní ostře střeženou zelenou zónu z pevnosti v jakousi sféru vlivu, která bude obklopovat americké velvyslanectví. Plán, který počítá s investicemi za pět miliard dolarů, podporuje i Pentagon.

Spojené státy do svého zastupitelského úřadu v Bagdádu investovaly 700 milionů dolarů a jeho cena se po nastěhování veškerého personálu příští rok vyšplhá na miliardu. Luxusní hotely, byty a obchody mají kolem tohoto komplexu vytvořit jakousi přirozenou nárazníkovou zónu.

"Jestliže jste do něčeho dali miliardu dolarů a máte tam tisíc lidí, pak chcete vědět, koho máte v sousedství. A chcete na to mít také vliv," řekl člen námořní pěchoty Thomas Karnowski, jehož tým vypracoval plán na rozvoj centra irácké metropole.

Zatím se podařilo uzavřít dohodu s hotelovou společností Marriott International Inc., která chce v zóně postavit hotel. Miliarda dolarů by mohla přijít z MBI International saúdskoarabského šajcha Muhammada bin Ísy Džabíra, zaměřené na hotely a letoviska.

Prozatím však do zóny, v níž jsou kromě americké a britské ambasády také irácké vládní řady, nesměřují dolary, nýbrž granáty a rakety. Iráčtí povstalci zintenzivnili útoky v březnu, kdy irácká armáda začala bojovat proti šíitským milicím.

Investoři si ale umějí představit budoucnost po několika letech a sázejí na to, že se Bagdád stane další bývalou válečnou zónou, podobně jako Sarajevo nebo Bejrút. I teď, za neutuchajících útoků, se díky náznakům o budoucím rozvoji šplhají ceny nemovitostí v centru města nahoru. Ještě před několika lety se tam dal pronajmout metr čtvereční plochy na 50 let za 60 dolarů, dnes je jeho cena už 1000 dolarů.

Jedna losangeleská holdingová společnost minulý týden přiznala, že zahájila pětisetmilionový projekt sestávající z výstavby zábavního parku v blízkosti zóny a bagdádské zoo. Jeho první část, skateboardový park, by měl být otevřen už v létě.

Jakýkoli projekt v zelené zóně znamená začít doslova od nuly. "Neexistuje tu kanalizace ani funkční energetická síť. Elektřinu obstarávají generátory. Nikdo neopravuje silnice, nejsou tu městské služby kromě těch, které poskytujeme my," říká Karnowski. Z 500 loňských bagdádských rozvojových projektů se až na americké velvyslanectví ani jeden netýkal centra.

Toto území o 13 kilometrech čtverečních je protkáno čtyři a půl metru vysokými betonovými zdmi a kontrolními stanovišti. V polovině jsou koaliční vojáci, zaměstnanci amerického ministerstva zahraničí nebo soukromých společností. Jestliže se věci budou vyvíjet podle Karnowského plánu, pak bude v zelené zóně za pět let v rukou cizinců pouze pět procent pozemků. Američtí diplomaté v soukromí tomuto plánu říkají toužebné přání.

Zatím nikde nepanují bezpečnostní podmínky vhodné pro velké investiční projekty. A není vlastně ani jasné, zda si irácká vláda přeje, aby se USA zapojily do rozvoje centra metropole. Jeden z diplomatů řekl, že je nepravděpodobné, že Iráčané nechají Washington učinit z této části Bagdádu něco jako centrum Kansas City.

Premiér Núrí Málikí se sice o americké plány zajímá, ale jeden z jeho poradců řekl, že vláda si přeje omezit vliv USA v zóně. Iráčané si také stěžují, že Američané, kteří mají nyní v rukou bezpečnost této čtvrti, mají také právo veta, co se investorů týče. Někteří dokonce přirovnávají americký plán rozvoje k tomu, co ve čtvrti prováděl bývalý prezident Saddám Husajn. Čtvrť obydlel svými příbuznými, kmenovými a politickými spojenci a také členy elitní gardy.

Karnowski přiznává, že částečně mají tito kritici pravdu. Vůbec nejtěžší je prý zjistit skutečné majitele pozemků, které za Saddáma patřily prostě tomu, kdo měl zbraň. Chaos, který následoval po Saddámově pádu, věci rozhodně nezjednodušil.

"Teď je tady džungle. Býval tu Divoký západ, prostě jste si vzali pozemek a prohlásili: to je moje," tvrdí osmadvacetiletý Libanonec Husajn, který před rokem v Bagdádu založil vlastní společnost a živí se pronajímáním prostor v zelené zóně.

Foto: AP, Pentagon