Nejistota způsobená smrtí severokorejského vůdce Kim Čong-ila vyvolala rychlou reakci jak u regionálních sousedů, tak u dalších zemí. Zprávy uvádějí, že jihokorejská armáda byla uvedena do stavu pohotovosti, jakkoli u hranic nejsou žádné známky vojenské aktivity, napsal zpravodajský server BBC News.
"Hlubokou soustrast" vyjádřila v reakci na smrt Kim Čong-ila Čína, která je hlavním spojencem severokorejského režimu. V oficiálním prohlášení Peking vyjádřil důvěru, že KLDR zůstane jednotná a že obě sousední země budou nadále spolupracovat.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Ma Čao-sü ocenil zesnulého Kim Čong-ila jako "velkého vůdce", který značně přispěl ke vztahům s Čínou. "Jsme přesvědčeni, že lid Severní Koreje přemění svůj žal v sílu a jednotu," dodal Ma.
Pro Čínu je mnohem menší a chudší soused jak břemenem, tak nárazníkovou zónou mezi Jižní Koreou, jejímiž spojenci jsou USA. Peking se obává, že zhroucení Severní Koreje by přivedlo jihokorejské americké spojence k čínským hranicím; udržování KLDR coby bariéry ale zatěžuje Čínu náklady jak na ekonomickém, tak diplomatickém poli, napsala agentura Reuters.
V Japonsku premiér Jošihiko Noda vytvořil krizový tým, zatímco ve Washingtonu oznámil mluvčí Bílého domu, že Spojené státy jsou v těsném kontaktu s Jižní Koreou i Japonskem.
Mluvčí japonské vlády Osamu Fudžimura uvedl, že Japonsko bude ve snaze získat další informace těsně spolupracovat se Spojenými státy, Jižní Koreou i Čínou. Ministři však podle něj zatím nedospěli k závěru, zda je nutné zvýšit pohotovost japonské armády. Může se tak podle něj stát na dalších jednáních kabinetu.
Burzy poklesly
Burzy v Asii v reakci na nejistou budoucnost KLDR poklesly; situaci komplikuje skutečnost, že Severní Korea v posledních letech vyvíjela kontroverzní jaderný program.
V jihokorejském hlavním městě Soulu nařídil prezident I Mjong-bak všem vládním činitelům přejít do "nouzového režimu", což jim brání vzít si volno či odcestovat. Do prezidentského paláce svolal podle oficiálních činitelů zasedání Národní bezpečnostní rady.
USA se na tuto událost připravovaly celé roky, ale odpovědí mají jen málo, dodal BBC News. Vše, co mohou dělat, je být v pohotovosti pro všechny možnosti, včetně té, že jmenovaný nástupce KLDR se pokusí upevnit moc provedením raketového nebo jaderného testu či vojenským útokem omezeného rozsahu.
Proto Bílý dům vydal prohlášení, v němž zopakoval svůj závazek vůči stabilitě Korejského poloostrova a svobodě a bezpečnosti všech svých spojenců. Mluvčí Bílého domu Jay Carney v opatrně formulovaném prohlášení uvedl, že USA "bedlivě sledují" zprávy ze Severní Koreje. "Prezident Barack Obama byl vyrozuměn a my jsme v úzkém styku s našimi spojenci v Jižní Koreji a Japonsku," řekl.
"Jaderná" otázka
Klíčovou otázkou bude zajištění severokorejských jaderných zařízení, ale jedna věc je podle expertů jasná - nikdo nečeká, že by zahraniční velmoci mohly v dohledné době začít novou stránku vztahů s Pchjongjangem.
"Dohled a bezpečnost v pohraničních oblastech byly posíleny," řekl agentuře AFP mluvčí jihokorejského ministerstva obrany. "Bedlivě sledujeme jakékoli přesuny severokorejské armády. V Jižní Koreji jsou v pohotovosti všichni velitelé a Jižní Korea a USA posilují výměnu vojenských špionážních informací. Žádné pohyby severokorejské armády zatím nebyly zaznamenány."
Analytici míní, že smrt Kim Čong-ila představuje bezprostřední a vážnou zahraničně-politickou krizi pro Washington a jeho spojence s ohledem na nevypočitatelnost KLDR vybavené jadernými zbraněmi.
Jižní Korea a Severní Korea se od války z let 1950-1953 formálně stále nacházejí ve válečném stavu, protože dosud nepodepsaly mírovou smlouvu.