Ústup z Afghánistánu začal. První jdou Holanďané

Po čtyřech letech trvající misi začalo Nizozemí v neděli stahovat své vojáky z Afghánistánu - jako první členská země NATO. Nizozemský kontingent o síle zhruba 1600 mužů mají nahradit vojáci z USA, Austrálie, Singapuru a Slovenska.

Nizozemské jednotky mají zemi pod Hindúkušem opustit do konce září. Holandští vojáci působili v mírové misi v provincii Uruzgán v centrálním Afghánistánu.

Svou základnu Kamp Holland slavnostně předali společnému americko-australskému velení Combined Task Force.

V Afghánistánu bylo během čtyř let zabito 24 nizozemských vojáků a zhruba 140 jich utrpělo zranění.

Vysocí představitelé ISAF na slavnostní předávací ceremonii zdůraznili, že Nizozemci udělali v oblasti svého působení skvělou práci. Jak uvádí vláda v Haagu, Holanďané vycvičili za čtyři roky asi 1600 afghánských policistů, před jejich příchodem nešlo o profesionální policii téměř hovořit.

Téměř každý má dnes v provincii Uruzgán přístup k lékařskému ošetření. Asi 53 tisíc dětí, z nich 7600 dívek, chodí do školy, jejichž počet se od roku 2006 více než zdvojnásobil. V provincii se výrazně zlepšila infrastruktura a začala v ní působit řada společenských organizací.

ČTĚTE TAKÉ: Nizozemští vojáci se příští rok stáhnou z Afghánistánu 
                        Antiislamista opět buší na dveře kabinetu
                        První imámové začínají sloužit v holandské armádě

Na pomoc Afghánistánu vydali Nizozemci od roku 2002 přibližně půl miliardy eur a dalších 110 ještě Kábulu poskytnou do roku 2014. V Afghánistánu nadále zůstává pět holandských rozvojových organizací, jež působí v oblasti zemědělství, školství, zdravotnictví, infrastruktury a obchodu.

Mluvčí NATO Josef Blotz v Kábulu novinářům řekl, že odchod Nizozemců neznamená oslabení mezinárodní koalice. "Celkový stav sil (NATO) a afghánských bezpečnostních sil se zvětšuje," zdůraznil Blotz.

Zdrojem nárůstu početního stavu vojáků NATO v Afghánistánu je však hlavně posilování kontingentu USA. Američtí vojáci nedávno převzali od Britů a Kanaďanů kontrolu nad klíčovými regiony Hílmand a Kandahár.

Kvůli sporu o stažení kontingentu se letos v únoru rozpadla vládní koalice nizozemského premiéra Jana Petera Balkenendeho a v první polovině června se v Nizozemí uskutečnily předčasné volby. Problematika afghánské mise byla ale dlouhodobě zdrojem třenic v nizozemské politice.

Nová nizozemská vláda dosud nebyla sestavena, ale aktuální vývoj nasvědčuje, že by mohla vzniknout menšinová koalice liberální VVD a křesťanskodemokratické CDA, jež se nyní domlouvají na parlamentní podpoře ze strany PVV antiislamisty Geerta Wilderse.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen Holanďany žádal, aby v Afghánistánu zůstali do srpna 2011 a dále cvičili afghánské bezpečnostní síly. Sociální demokraté však opustili nizozemskou vládu, protože nechtěli mandát prodloužit za letošní rok, Balkenendeho křesťanští demokraté to naopak podporovali.

Mandát prodloužen nebyl i proto, že po rozpuštění parlamentu kabinet podle nizozemské ústavy nemohl činit žádná zásadní rozhodnutí.

Jako další země chce do roku 2011 svých 2800 vojáků z Afghánistánu stáhnout Kanada. Velká Británie a Spojené státy chtějí příští rok snížit velikost svých kontingentů.

Foto: archiv nizozemské armády