Po čtyřech letech trvající misi začalo Nizozemí v neděli stahovat své vojáky z Afghánistánu - jako první členská země NATO. Nizozemský kontingent o síle zhruba 1600 mužů mají nahradit vojáci z USA, Austrálie, Singapuru a Slovenska.
Nizozemské jednotky mají zemi pod Hindúkušem opustit do konce září. Holandští vojáci působili v mírové misi v provincii Uruzgán v centrálním Afghánistánu.
Svou základnu Kamp Holland slavnostně předali společnému americko-australskému velení Combined Task Force.
V Afghánistánu bylo během čtyř let zabito 24 nizozemských vojáků a zhruba 140 jich utrpělo zranění.
Vysocí představitelé ISAF na slavnostní předávací ceremonii zdůraznili, že Nizozemci udělali v oblasti svého působení skvělou práci. Jak uvádí vláda v Haagu, Holanďané vycvičili za čtyři roky asi 1600 afghánských policistů, před jejich příchodem nešlo o profesionální policii téměř hovořit.
Téměř každý má dnes v provincii Uruzgán přístup k lékařskému ošetření. Asi 53 tisíc dětí, z nich 7600 dívek, chodí do školy, jejichž počet se od roku 2006 více než zdvojnásobil. V provincii se výrazně zlepšila infrastruktura a začala v ní působit řada společenských organizací.
ČTĚTE TAKÉ: Nizozemští vojáci se příští rok stáhnou z Afghánistánu
Antiislamista opět buší na dveře kabinetu
První imámové začínají sloužit v holandské armádě
Na pomoc Afghánistánu vydali Nizozemci od roku 2002 přibližně půl miliardy eur a dalších 110 ještě Kábulu poskytnou do roku 2014. V Afghánistánu nadále zůstává pět holandských rozvojových organizací, jež působí v oblasti zemědělství, školství, zdravotnictví, infrastruktury a obchodu.
Mluvčí NATO Josef Blotz v Kábulu novinářům řekl, že odchod Nizozemců neznamená oslabení mezinárodní koalice. "Celkový stav sil (NATO) a afghánských bezpečnostních sil se zvětšuje," zdůraznil Blotz.
Zdrojem nárůstu početního stavu vojáků NATO v Afghánistánu je však hlavně posilování kontingentu USA. Američtí vojáci nedávno převzali od Britů a Kanaďanů kontrolu nad klíčovými regiony Hílmand a Kandahár.
Kvůli sporu o stažení kontingentu se letos v únoru rozpadla vládní koalice nizozemského premiéra Jana Petera Balkenendeho a v první polovině června se v Nizozemí uskutečnily předčasné volby. Problematika afghánské mise byla ale dlouhodobě zdrojem třenic v nizozemské politice.
Nová nizozemská vláda dosud nebyla sestavena, ale aktuální vývoj nasvědčuje, že by mohla vzniknout menšinová koalice liberální VVD a křesťanskodemokratické CDA, jež se nyní domlouvají na parlamentní podpoře ze strany PVV antiislamisty Geerta Wilderse.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen Holanďany žádal, aby v Afghánistánu zůstali do srpna 2011 a dále cvičili afghánské bezpečnostní síly. Sociální demokraté však opustili nizozemskou vládu, protože nechtěli mandát prodloužit za letošní rok, Balkenendeho křesťanští demokraté to naopak podporovali.
Mandát prodloužen nebyl i proto, že po rozpuštění parlamentu kabinet podle nizozemské ústavy nemohl činit žádná zásadní rozhodnutí.
Jako další země chce do roku 2011 svých 2800 vojáků z Afghánistánu stáhnout Kanada. Velká Británie a Spojené státy chtějí příští rok snížit velikost svých kontingentů.
Foto: archiv nizozemské armády
