Pozůstalí obětí útoku Severoatlantické aliance, který si v roce 2009 vyžádal v afghánském Kunduzu na 100 životů, nemají od Německa nárok na odškodné. Rozhodl o tom Spolkový soudní dvůr v Karlsruhe. Potvrdil tak předchozí verdikty německých soudů, které odmítly požadavek dvojice pozůstalých.
O náletu NATO na dvě cisterny s palivem ve městě Kunduz na severu Afghánistánu rozhodl před sedmi lety německý plukovník Georg Klein, který se domníval, že je bojovníci Talibanu mohou využít k teroristickému útoku. Nálet, při němž zahynulo přes sto lidí včetně mnoha desítek civilistů, vyvolal v Afghánistánu i zahraničí ostrou reakci. Tehdejší afghánský prezident Hamíd Karzáí prohlásil, že nálet byl zásadní chybou v úsudku německých sil NATO.
To si myslela i dvojice pozůstalých - otec dvou dětí, které při útoku zemřely, a žena, která při něm přišla o manžela. Od spolkové vlády požadovali dohromady odškodné 90 tisíc eur (2,4 milionu korun). Odškodné je v mezinárodním právu možné jen mezi státy, a tak žalobci argumentovali tím, že plukovník Klein v roce 2009 porušil svou úřední povinnost. Za jeho pochybení by podle žalobců mělo být zodpovědné Německo.
Spolkové soudy a i Spolkový soudní dvůr ale takovou interpretaci odmítly. Zákon týkající se úřední povinnosti se podle rozhodnutí Spolkového soudního dvora zveřejněného na internetu nedá aplikovat na nasazení německých vojáků v zahraničí. Navíc podle soudu plukovník Klein při rozhodnutí o útoku vyčerpal všechny možnosti, jak si udělat o situaci v místě obrázek, a nemohl vědět, že jsou na místě civilisté. Jeho vojenské rozhodnutí proto bylo podle mezinárodního práva přípustné.
