V delegaci islamistického hnutí Tálibán na afghánských mírových jednáních v katarském Dauhá budou tento měsíc poprvé ženy. Informovala o tom agentura s odvoláním na mluvčího Tálibánu. Cílem rozhovorů je ukončení téměř dvacetileté občanské války v zemi.
Další kolo afghánských mírových jednání se uskuteční 19. až 21. dubna. Zúčastní se ho na jedné straně představitelé Tálibánu a na druhé straně delegace zahrnující vlivné zástupce afghánské společnosti, včetně opozičních politiků a občanských aktivistů. Rozhovory následují po podobné schůzce obou stran v únoru v Moskvě.
Hnutí Tálibán jedná o podmínkách ukončení občanské války také se Spojenými státy, odmítá ale zatím mluvit přímo s afghánskou vládou, kterou považuje za loutkový režim v područí USA. Podle agentury by však afghánská delegace mohla být na rozhovory v Dauhá rozšířena i o jisté afghánské vládní činitele, kteří by ale přijeli jako soukromé osoby.
Ultrakonzervativní hnutí Tálibán, které během své vlády v 90. letech tvrdě omezovalo práva žen, je tentokrát připraveno zařadit do delegace i ženské představitelky. "Mezi členy delegace Tálibánu na schůzce v Kataru budou i ženy," řekl telefonicky mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid. "Tyto ženy nemají příbuzenské vztahy s vysokými činiteli Tálibánu, jsou to běžné občanky Afghánistánu, které žijí ve vlasti či v zahraničí a podporují boj za islámský emirát."
Podle mluvčího Tálibánu se ženy zúčastní pouze diskuzí se zástupci afghánské občanské společnosti a s afghánskými politiky, nikoli jednání s americkými představiteli vedenými zvláštním vyslancem pro Afghánistán Zalmayem Khalilzadem.
Datum dalšího kola jednání mezi delegacemi Tálibánu a USA ještě stanoveno nebylo, uvedlo americké ministerstvo zahraničí. "Zatím nemáme plánované další rozhovory USA a Tálibánu. Nejprve počkáme na výsledek vnitroafghánského dialogu," napsala mluvčí americké diplomacie.
Právo šaría
Tálibán vládl Afghánistánu v letech 1996 až 2001 a uplatňoval přitom konzervativní islámské právo šaría. Hnutí nechvalně proslulo diskriminací žen, z nichž naprostá většina neměla přístup ke vzdělání a práci a musela chodit plně zahalená. Od svržení Tálibánu s pomocí invaze zahraničních vojsk v roce 2001 byl zaznamenán v otázce ženských práv velký pokrok, existují ale obavy, že pokud se hnutí znovu dostane částečně k moci, situace žen se opět zhorší.
Mluvčí Tálibánu nicméně prohlašují, že hnutí se v tomto směru změnilo a že nyní podporuje vzdělávání dívek i další ženská práva, pokud jsou v souladu s právem šaría.
Zástupci afghánské občanské společnosti, Západem podporovaná afghánská vláda a mezinárodní partneři Afghánistánu vyvíjeli na Tálibán tlak, aby hnutí začlenilo do mírového procesu i ženy, a jejich účast v delegaci přivítali. Bývalá afghánská poslankyně a aktivistka Favzía Kúfiová rozhodnutí Tálibánu označila za dobrý krok. "Přítomnost žen mezi vyjednávači Tálibánu ukazuje, že se ideologie hnutí změnila," uvedla.
