Kambodžanka Somaly Mam, kterou prodali do veřejného domu už jako dítě, se stala jednou z nejznámějších tváří mezinárodního boje proti sexuálnímu otroctví. Její metody se však zdaleka nesetkávají s jednomyslným souhlasem.
Naposledy nechala svého "starého přítele", novináře z The New York Times Nicholase Kristofa, na Twitteru přímo ukázat, jak do bordelu Anlong Veng na severu Kambodže pronikla policie spolu s aktivisty jejího sdružení.
"Dívky jsou zachráněny, ale ještě mají strach. Ty nejmladší, které vypadají, že jim ještě není ani 13 let, přivlekli z Vietnamu obchodníci s bílým masem," napsal na svých internetových stránkách nositel Pulitzerovy ceny známý svou angažovaností ve prospěch lidských práv.
Jeho komentáře vyvolaly kritiku ohledně toho, že nezískal souhlas dívek.
Avšak podle Somaly Mam, která stojí v čele nadace AFESIP, angažující se za ženy v těžké situaci, převažují reflektory zaměřené touto operací na obchod s lidskými bytostmi nad riziky.
Tania DoCarmo ze skupiny bojující proti obchodu se ženami Chab Dai v tom spatřuje marketingový manévr, který dělá senzaci ze složitého problému.
"Udělat improvizovanou reportáž o dětech v traumatizující situaci nebude na Západě chápáno jako etické či přijatelné. Je to nevhodné a blíží se to voyeurství," zdůrazňuje a připomíná, že tyto děti ještě nejsou schopny k tomu dát svůj souhlas.
Nadace AFESIP uvádí, že se od roku 1997 zúčastnila záchrany asi 7000 dívek a žen v Kambodži, Laosu a Vietnamu. Jen v Kambodži působí podle odhadů vlády z roku 2009 více než 34 tisíc sexuálních pracovnic.
Somaly Mam prodali buď její dědeček, nebo strýc v době, kdy jí bylo jen něco málo přes deset let. Pak byla opakovaně znásilněna. Později se jí podařilo z veřejného domu uprchnout, když předtím na vlastní oči viděla sebevraždu své přítelkyně.
"Byla jsem naprosto zdrcena," vzpomíná pěkná čtyřicátnice, jejíž zkušenosti jsou hnací silou jejího boje proti obchodu s bílým masem.
Mezi obchodníky s děvčaty a oběťmi je někdy velmi těžké rozlišovat: oběti někdy samy nakonec rekrutují další. Somaly Mam však zaujala striktní, byť i kontroverzní postoj: všechny sexuální pracovnice jsou podle ní oběti, ať už obchodu nebo okolností, protože nikdo si prostituci nezvolí dobrovolně.
"Někdy se stává, že mi některá žena řekne, že si prostituci zvolila sama. Zeptám se jí, zda by chtěla, aby byla prostitutkou i její dcera. Pak odpovídá: Ne, ne, ne. Říkám jí: Vidíte, ty dívky žádnou volbu neměly," říká Somaly Mam.
Její postoj, jímž ospravedlňuje razie ve veřejných domech, pobuřuje ostatní aktivisty, jako je Sdružení sexuálních pracovnic Asie a Tichomoří, podle něhož se dospělé ženy prostituují z vlastní vůle a potřebují práva, nikoli to, aby je někdo zachraňoval.
Záchranné operace a policejní razie jsou podle expertů neúčinné. Vedou k systematickému porušování práv sexuálních pracovnic, soudí organizace Human Rights Watch (HRW) ve zprávě zveřejněné v roce 2010. Podle HRW vedou tyto razie k svévolnému zatýkání nevinných lidí.
Avšak Somaly Mam tato obvinění odmítá. "Když v bordelu zemře dívka, jde HRW do tohoto bordelu? Když jsem byla v bordelu a jedna z mých přítelkyň přišla o život, byla tam HRW? Ne," zdůrazňuje.
Dospělé ženy, které se prostituovaly dobrovolně, byly zatčeny a pak předány AFESIP, vyprávěly, jak byly proti své vůli zadržovány v útulcích této organizace. To Somaly Mam ostře odmítá. Ujišťuje, že se snažila tyto ženy přesvědčit, aby zůstaly, ale nebránila jim odejít do veřejných domů zpět.
"Nebudu je k ničemu nutit, protože jsem sama zažila donucování," ujišťuje aktivistka, kterou podporují celebrity a kterou CNN označila za "hrdinku roku". "V životě jsem udělala hodně chyb," přiznává a zdůrazňuje, že si bere ponaučení z kritiky. "To, co umím, to je právě pomáhat ženám," dodává.
