V Íránu byly nalezeny takzvané černé skříňky letadla, které se ve středu ráno zřítilo na severu země a v jehož troskách zahynulo všech 168 lidí na palubě. Skříňky se záznamy z posledních minut letu jsou značně poškozené, ale měly by poskytnout informace o dosud neznámé příčině pádu stroje.
Tupolev-154 letěl na lince Teherán-Jerevan, ve vzduchu začal hořet a spadl 16 minut po startu nedaleko Kazvínu. Při dopadu se rozbil na malé kousky a nikdo ze 153 pasažérů a 15 členů posádky nepřežil. Většina lidí na palubě byli Íránci, šest osob bylo z Arménie a dvě z Gruzie.
ČTĚTE TAKÉ: V Íránu se zřítilo letadlo. Na palubě bylo 168 lidí
Černé skříňky jsou podle ministerstva dopravy značně poškozené, ale Íránci jsou připraveni poslat je výrobci v případě, že bude obtížné získat z nich potřebné informace o letu.
Většina lidí na palubě byli Íránci, pět osob bylo z Arménie a dvě z Gruzie. Ani jedno z těl se nenašlo celé, ostatky obětí byly poslány k identifikaci pomocí DNA do Teheránu. V pátek by mělo do Teheránu dorazit pět ruských leteckých odborníků, kteří se mají podílet na vyšetřování příčin neštěstí. Jedna z íránských pojišťoven zaplatí za každou oběť odškodné dopovídajících v přepočtu milionu korun.
V Arménii dnes byly na počest arménských obětí spuštěny vlajky na půl žerdi a Írán vyslal pro příbuzné obětí do Jerevanu Boeing-747.
Mluvčí arménské společnosti civilního letectví řekla, že Tupolev-154, který se zřítil, v červnu prošel technickou kontrolou v ruském městě Mineralnyje Vody a získal povolení k dalšímu provozu do konce roku 2010. Měl za sebou 22 let služby.
Příčina nehody zatím není známa. Severně od Teheránu bylo ráno téměř jasno a vál jenom mírný vítr. Stroj Tu-154 byl vyroben v Rusku v roce 1987.
„Jsou to spolehlivé stroje. Mají tři motory, ale jsou schopné letět i na jeden," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ inženýr ČSA Kamil Knotek, který s Tupolevy létal jako palubní inženýr. České aerolinky tyto stroje ale přestaly používat už před deseti let
Íránské noviny: Tupolevy jsou ruské koráby smrti
Íránský list Hamšahrí ale ve čtvrtečním vydání použil titulek: Tupolev znovu zabíjel. Při dvou velkých haváriích Tupolevů v letech 2002 a 2006 zahynulo v Íránu přes 200 lidí.
Reformní deník Mardomsalarí na první stránce otiskl kresbu, na níž prudce padá letadlo v podobě černého anděla smrti a nese nápis Vyrobeno v Rusku. "Ruské koráby smrti způsobily znovu na íránském nebi neštěstí. 168 mrtvých a opět Tupolev," napsal list s poukazem na letecké nehody z minulých let. Mardomsalarí poukázal na to, že Tupolevy patří k nejnebezpečnějším letadlům na světě, že nesmějí létat v Evropě ani v USA a že přesto mnoho íránských leteckých společností tato letadla používá.
Tupolev-154 je třímotorový proudový letoun a poprvé byl nasazen do pravidelného provozu v roce 1972.
Íránský list Etemád mellí v článku o "špatném ruském dárku" kritizuje letecké společnosti za to, že používají tak nespolehlivé stroje. Vymlouvají se prý na to, že kvůli mezinárodním sankcím nemohou nakoupit nic jiného. "Jak je ale možné, že si některé íránské nevládní organizace v minulých letech mohly pořídit nová a moderní západní letadla?" táže se list.
Sankce sice zakazují Íránu nakupovat náhradní díly do airbusů a boeingů, ale některé společnosti zákaz s úspěchem obcházejí. Podle listu mnoho leteckých společností nedodržuje bezpečnostní normy, protože jsou tlačeny vládní snahou nezvyšovat náklady a finančními problémy obecně.
Jon Leyne, který pracoval do vyhoštění v Teheránu jako zpravodaj BBC, řekl, že v Íránu je kvůli sankcím v provozu mnoho letadel z Ruska a Ukrajiny a že už při vstupu na palubu je i laikovi jasné, že letadla jsou stará a opotřebovaná. Mechanici se prý přesto snaží udržet stroje v dobrém stavu, ale funkčních letadel je tak málo, že jsou kvůli tomu často spoje zpožděny, jelikož se čeká na návrat určitého letadla.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ian Kelly tlumočil už ve středu Íránu soustrast rodinám mrtvých. USA a Írán neudržují diplomatické styky, ale současná americká vláda přizvala Teherán k přímé účasti v rozhovorech o kontroverzním íránském jaderném programu.
Foto: Reuters, ČTK/AP
