V Jeruzalémě by zanedlouho mohla být pojmenována ulice po bývalém československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Na debatě v Knihovně Václava Havla o první průlomové cestě někdejšího disidenta a dramatika do židovského státu před 25 lety to řekl izraelský velvyslanec v Česku Gary Koren. Havla bude podle něj v Izraeli připomínat i lavička, která bude instalována na univerzitě v Haifě.
"Václav Havel byl konzistentně přítelem izraelského státu a v posledních letech svého života podporoval Stát Izrael. Věřím, že už brzy budu moci oznámit, že jedna z ulic v Jeruzalémě bude pojmenována po Václavu Havlovi. Také na univerzitě v Haifě bude instalována lavička Václava Havla a tímto způsobem bude vzdána úcta tomuto významnému muži," uvedl Koren.
Později k tomu izraelský ambasador řekl, že Havlova ulice by se v Jeruzalémě mohla objevit v řádu týdnů. Nalézat se prý bude v západní části města. Dotažení této Korenovy iniciativy má podle něj nyní na starosti český velvyslanec v židovském státě Ivo Schwarz.
Havel navštívil Izrael v roce 1990 jako vůbec první postkomunistický prezident a tehdejší izraelský velvyslanec v Praze Joel Šer tuto návštěvu označil za "skutečný milník ve vztazích mezi našimi národy". Havlova cesta následovala krátce po obnovení diplomatických vztahů mezi Československem a židovským státem v únoru téhož roku.
Netradiční připomínku této události si odnesl ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, kterému Koren věnoval zvětšenou kopii protokolu o obnovení diplomatických vztahů mezi ČSSR a Izraelem. Před 25 lety jej podepsal Dienstbierův otec a šéf tehdejší československé diplomacie Jiří Dienstbier starší a tehdejší izraelský ministr zahraničí Moše Arens. I ten se debaty zúčastnil.
Ulici po Václavu Havlovi v zahraničí pojmenoval už například polský Gdaňsk. Jeho lavička stojí ve čtyřech tuzemských městech a chystá se v několika dalších. V zahraničí je na ni možné usednout třeba v Dublinu, Washingtonu, Barceloně nebo v Oxfordu.
Československo přerušilo diplomatické vztahy s Izraelem v roce 1967 na nátlak Moskvy po takzvané šestidenní válce mezi Izraelem a arabskými státy, které byly spojencem Sovětského svazu. Po jejich obnovení v roce 1990 se Československo a později Česká republika staly jedním z nejbližších spojencům židovského státu ve světě.
