Nomádi v nouzi
Velká stáda kašmírských koz pomřela hlady. Chybí žádaná vlna

Po mimořádných přívalech sněhu v Himalájích uhynulo v indickém Kašmíru hlady téměř 25 tisíc kašmírských koz. To podle úřadů ohrožuje produkci vlny, jež slouží k výrobě luxusních šál, po nichž je v celém světě velká poptávka. Tisíce nomádů chovají tyto malé kozy v nehostinné krajině Ladak ve státě Džammú a Kašmír na severu země nedaleko Číny.

V tomto regionu se každoročně vyrobí kolem 50 tun této velmi vyhledávané vlny, jíž se pro její jemnost často říká zlaté vlákno.

Vlna se stříhá na krku zvířete, kde je nejjemnější, pak se posílá do údolí Kašmíru, kde se tká a proměňuje v šátky a šály, jejichž cena může dosáhnout v přepočtu až 15 tisíc Kč.

Čím výše se koza chová, tím je kvalita její vlny vyšší. Koza má totiž ve velkých výškách kvalitnější vlnu, která ji chrání před chladem.

Na náhorní planině Čangtang ve výšce 5200 metrů však letos uhynulo hlady téměř 25 tisíc koz, protože jejich potravu skryly nezvyklé příkrovy sněhu.

"Všechny přístupové cesty zavalil sníh. Před týdnem jsme požádali vládu, aby z vrtulníků shazovala potravu kozám, které přežily," vysvětluje Rigzin Spalbar, šéf rozvojové rady v Ladaku, která je autonomní správou regionu.

"Sedm dní mi trvalo, než jsem dorazil do této zóny, a když jsem přišel, všude kolem mě ležely mrtvoly koz," uvádí a upřesňuje, že jediný kontakt s nomády lze navázat pomocí satelitního telefonu.

Smrt může rovněž postihnout dalších 175 tisíc koz, pokud se jim nepodaří dostat se k potravě zasypané sněhem hlubokým 90 centimetrů. Jde o největší přívaly sněhu za posledních 50 let, říká Spalbar.

V letních měsících v Čangtangu téměř nikdy neprší, a proto je trávy méně. V zimě bývá půda pokryta pouze pěticentimetrovou vrstvou sněhu, ale teplota může klesat až k minus 50 stupňům Celsia.

"Jsme naprosto zoufalí a snažíme se získat kompaktní potravu pro kozy u armády v Léhu," správním středisku oblasti Ladak, vysvětluje Spalbar.

V posledních letech začali tkalci v Kašmíru z důvodu nedostatku vlny z Ladaku dovážet kašmírskou vlnu z Číny a z Mongolska, aby mohli reagovat na zvyšující se poptávku. Za posledních deset let poklesl počet nomádů z osmi tisíc na dnešních pět tisíc.

Poptávka po vlně výjimečné kvality vzrostla v celém světě a zejména v Indii, kde byla posílena opatření proti nelegálnímu obchodu s šáhtúšem, což znamená v perštině "král jemné vlny", který pochází z vzácného druhu chráněné tibetské antilopy žijící v Himalájích ve výšce nad 5000 metrů.

Vědci ze šrínagarské zemědělské univerzity nicméně loni oznámili, že se jim podařilo naklonovat jednu kašmírskou kozu. To vzbuzuje naděje, že by dnešní populace koz mohla zůstat na své úrovni či dokonce vzrůst.

Naklonovaná koza, na niž vědci získali peníze od Světové banky, byla pojmenována Núrí. Vědci, kteří využívají metodu vyžadující nízké investice, doufají, že se jim letos podaří naklonovat další kozu.

Kromě kašmírských koz může kvůli nebývalé sněhové nadílce uhynout také na 100 tisíc ovcí, krav a jaků, odhaduje Spalbar.