Při veřejných testech raket, které se dnes konaly na jihu Tchaj-wanu, minula téměř třetina raket svůj cíl. Cvičení, kterému přihlížel tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou a novináři, se konalo týden poté, co Čína provedla úspěšný testovací let neviditelného letounu nové generace J-20.
"S výsledky nejsem spokojen," řekl Ma Jing-ťiou reportérům po skončení testů na základně Ťiu-pcheng. Šest z devatenácti raket typu země-vzduch a vzduch-vzduch netrefilo svůj cíl. Raketa typu RIM-7M Sparrow spadla do moře po 30 vteřinách letu.
Tchajwanští komentátoři se shodují, že účelem testů bylo odstrašit čínská letadla před případným proniknutím do bezpečnostní zóny, kterou ve východní části Tchajwanského průlivu Tchaj-pej jednostranně vyhlásil. Rakety jsou vítanou posilou stárnoucích vzdušných sil, které podle amerických analytiků ztrácejí schopnost držet krok s modernizací čínského letectva.
Není obvyklé, aby vojenskému cvičení přihlíželi novináři. Jejich pozváním chtěl prezident přiblížit bezpečnostní záležitosti lidem a zároveň vyslat vzkaz, že země je připravena čelit útoku.
Avšak právě schopnost obrany ostrovního státu bývá zpochybňována. Tento stav je dáván do souvislosti s posunem bezpečnostních priorit země, o němž po zničujícím tajfunu v srpnu 2009 Ma rozhodl. Hlavním úkolem armády se na úkor obrany stala pomoc při katastrofách. Tento posun šel ruku v ruce s prezidentovou politikou smíření s Čínou.
Podle Wang Kao-čchenga, bezpečnostního experta z tchajpejské univerzity, mohlo mít ale cvičení také jiný účel - totiž přesvědčit Spojené státy, aby Tchaj-wanu prodalo 66 stíhaček F-16, o které má Tchaj-pej eminentní zájem.
Washington poptávku stále zvažuje, avšak případný obchod naráží na tvrdý odpor Číny, který uzavření obchodu oddaluje již více něž dva roky.
Čína pokládá ostrov Tchaj-wan, který se od ní odtrhl po občanské válce v roce 1949, za své území a vyhradila si právo zaútočit na něj v případě, že Tchaj-wan vyhlásí nezávislost.
