Nguyen Huong Giang strašně ráda chodí na večírky, ale nesnáší kocovinu. Proto své pitky, při nichž teče whisky proudem, končí tím, že do sebe obrátí dávku mletého nosorožčího rohu smíchaného s vodou na speciálním keramickém talíři.
Otec jí věnoval deset centimetrů dlouhý hnědý roh jako dárek s tím, že léčí cokoli od bolesti hlavy až po rakovinu. Vietnam je touhle hmotou podobnou zrohovatělým nehtům natolik posedlý, že se tam nosorožčí rohy prodávají dráže než kokain.
"Nevím, kolik stojí," řekla čtyřiadvacetiletá Giang, která se svým nosorožčím rohem pochlubila v bytě ve výškové budově shlížející na hlavní město Hanoj. "Jenom vím, že je to drahé."
Odborníci varují, že stoupající vietnamská poptávka hrozí vyhubit zbylou vietnamskou nosorožčí populaci, která se díky úsilí ochránců přírody vzpamatovala z obdobné hrozby v 70. letech minulého století. Nelegální vybíjení v Africe v roce 2011 dosáhlo nejvyšší zaznamenané úrovně a očekává se, že letošek bude ještě horší.
Tento týden apelovala Jihoafrická republika na obnovení spolupráce s Vietnamem poté, co byl letos ohlášen "šokující počet" zabitých nosorožců.
Obchod s nosorožčími rohy s jejich údajnými - byť nikdy nepotvrzenými - léčivými účinky dlouho poháněla poptávka v Číně. Odborníci na mezinárodní ochranu přírody ale nyní uvádějí, že je to právě nedávné prudké zvýšení vietnamského zájmu hnané všeobecně rozšířenou pověrou, že léčí rakovinu, co vyvíjí bezprecedentní tlak na zbylých odhadem 28 tisíc kusů nosorožců na světě.
Šílenství po nosorožčích rozích slibuje vyšší zisky než jiné produkty z exotických zvířat, jako je medvědí žluč nebo pasta z tygřích kostí. Podle amerických oficiálních činitelů se v Asii kilogram drceného rohu prodává až za 55 tisíc dolarů, což je víc než pouliční cena kokainu. Nosorožčí rohy jsou tak doslova stejně cenné jako zlato.
Poptávka je tak vysoká, že zloději nyní kradou rohy z evropských muzeí či krámků vycpavačů zvířat; někdy je ještě předtím, než utečou, rozbijí kladivem. Podle Europolu bylo v roce 2011 ukradeno 72 nosorožčích rohů z 15 evropských zemí. Loňský rok přitom byl prvním, kdy byly podobné údaje zaznamenány.
V Jihoafrické republice pytláci často používají motorové pily, aby uřízli rohy omámeným nosorožcům. Mohutná zvířata pak zůstávají s krvácející rozšklebenou ránou na hlavě, pokud mají to štěstí, že vůbec přežijí. A někdy pytláci nosorožce jednoduše zastřelí, přestože jim roh může znovu narůst během dvou let, pokud je odříznutý opatrně.
Zaměstnanci neziskových skupin afrických ochránců přírody na mnoha místech JAR začali preventivně nosorožcům rohy odřezávat, aby je zachránili před pytláky.
Vietnam zabil posledního známého nosorožce jávského na svém území v roce 2010 navzdory předchozímu úsilí země o jejich ochranu. Poslední nosorožec byl nalezen mrtvý v národním parku, kde uhynul po střele do nohy. Roh měl useknutý.
Tran Dang Trung, který řídí zoologickou zahradu u Hanoje, nechal dovézt čtyři nosorožce z Jihoafrické republiky. Nyní říká, že se bojí o jejich bezpečnost navzdory čtyřiadvacetihodinovému hlídání. "Pokud zloději budou chtít ta zvířata zabít a ukrást jim ceněné části, pak to dokážou," řekl Trung před jejich venkovním výběhem o velikosti basketbalového hřiště.
Vietnamské zákony týkající se obchodu s dováženými rohy jsou nejasné a policejní zákroky zřídkavé - navzdory vládním slibům, že pašeráky rohů vykoření.
Není možné zjistit, jaké množství rohů vlastně do Vietnamu proudí, ale ochránci životního prostředí upozorňují na zprávy místních sdělovacích prostředků, které naznačují, že do obchodu s komoditou jsou zapojeni i vietnamští diplomaté.
V roce 2006 byl zadržen vietnamský diplomat na velvyslanectví v Jihoafrické republice za pašování nosorožčího rohu, zatímco dalšího se podařilo natočit, jak přímo před branou zastupitelského úřadu prodává prášek z rohů. Třetí diplomat byl vyslýchán poté, co se v jeho zavazadle našlo 18 kilogramů nosorožčí rohoviny.
