Spojené státy požádaly Irák o povolení ponechat své vojáky v této arabské zemi do roku 2015. Sdělil to dnes irácký prezident Džalál Talabání s tím, že Irák zatím souhlasil s pobytem Američanů jen do roku 2011. "Spojené státy navrhly datum 2015 a Irák rok 2010.
Bílý dům zprávy o dohodě o harmonogramu stažení popírá a trvá na tom, že rozhodující bude výhradně konkrétní situace v Iráku. Dohodu také komplikují neshody kolem imunity pro americké vojáky.
"Spojené státy navrhly datum 2015 a Irák rok 2010. Dohodli jsme se potom na roce 2011. Irák má právo, pokud to bude nutné, prodloužit těmto jednotkám pobyt," citovala agentura Reuters z rozhovoru Talabáního pro televizi Al-Húra.
Spojené státy a Irák se snaží uzavřít bezpečnostní dohodu, která poskytne legální základ pro přítomnost amerických jednotek v Iráku poté, co jim koncem roku vyprší mandát OSN.
Tento týden byly zveřejněny zprávy, že se vyjednávači shodli na konci roku 2011 jako na nejzazším termínu pro odchod Američanů. Irácký premiér Núrí Málikí v pondělí přiznal, že jde jen o návrh a nikoli o konečný text.
Americká strana zdůrazňuje, že se stále jedná. Podle agentur se její zástupci konkrétnímu termínu brání a přistoupili pouze na to, že do konce roku 2011 odjedou bojové jednotky, ale že v Iráku zůstanou vojáci, kteří budou působit jako poradci a budou se podílet na výcviku Iráčanů.
Agentura AP napsala, že Málikího vede k předčasnému zveřejňování bodů ještě nedojednané dohody snaha zklidnit domácí veřejnost, jíž už dochází trpělivost s válkou i cizími vojsky.
Mluvčí Bílého domu Tony Fratto upozornil, že jednání stále ještě neskončila. "Jakékoli rozhodnutí týkající se přítomnosti vojsk bude založeno na situaci v Iráku. To vždy byla a stále je naše pozice. O dohodě se bude moci hovořit, až něco podepíšeme," řekl.
Americký prezident George Bush, který vojska do Iráku v roce 2003 pod záminkou hrozby iráckých zbraní hromadného ničení vyslal, se trvale brání závazku ke stažení. Poprvé v červenci se zmínil o možnosti stanovit "obecný časový horizont" odchodu.
Málikí to ale považuje za příliš neurčité. "Věta o časovém horizontu se nám nelíbí," řekl jeden z jeho poradců. Sdělil rovněž, že Iráčané při jednáních přestali hovořit o termínu odchodu bojových jednotek, ale prostě o stažení. Zahrnují do toho tedy i podpůrné jednotky a instruktory výcviku.
Málikí také přiznal, že jedním z nejproblematičtějších bodů jednání je dohoda o imunitě pro americké vojáky a členy ochranek. Návrh dohody počítá s tím, že členové soukromých bezpečnostních služeb budou spadat pod iráckou justici, ale americká strana trvá na imunitě vojáků před iráckým zákonem. Málikí s tím zásadně nesouhlasí, protože by to prý znamenalo beztrestnost pro lidi, kteří prolijí krev Iráčanů. Jeho poradce přiznal agentuře AP, že neshody kolem termínu odchodu Američanů se možná podaří překlenout, ale v otázce imunity si tím není jist.
Podle původních plánů měla být dohoda hotová do 31. července. Kromě vlády ji v Iráku musí schválit také parlament, v němž má ale návrh mnoho odpůrců. Největšími kritiky jsou stoupenci šíitského duchovního Muktady Sadra, který od samého začátku kritizuje přítomnost cizích vojsk v zemi.
Jeho nekompromisní postoj mu může získat mnoho stoupenců v místních volbách, jež se měly konat do konce roku, a také ve volbách parlamentních, s nimiž se počítá v roce příštím.
Foto: AP a Reuters
