Nejméně 46 mrtvých si vyžádaly násilnosti, které provázely druhé, rozhodující kolo prezidentských voleb v Afghánistánu. Žádné velké incidenty ale nejsou hlášeny a islamistickému hnutí Taliban se volby nepovedlo narušit. Talibové "jen" uřezali prsty desíitkám lidí, kteří je měli označené tinkturou.
Podle volební komise k volbám přišlo téměř 60 procent oprávněných voličů, podobně jako v prvním kole. Ostře sledované hlasování rozhodne o nástupci dosavadního prezidenta Hamída Karzáího.
V hlasování proti sobě stojí bývalý ministr zahraničí Abdulláh Abdulláh, který zvítězil v dubnovém prvním kole se ziskem 45 procent hlasů, a někdejší ministr financí Ašraf Ghaní, který získal 31,6 procenta hlasů. První kolo bylo označeno za úspěch, účast dosáhla téměř 60 procent. Talibanu se tehdy nepodařilo překazit násilnostmi volební proces, ani odradit většinu voličů. Průběh druhého kola optimismus potvrdil.
Povstalci přitom před druhým kolem pohrozili novými útoky na volební místnosti i úředníky a vyzvali občany, aby se hlasování neúčastnili. "Tentokrát se Taliban bude snažit vynahradit si to, čeho se mu nepovedlo dosáhnout v prvním kole voleb," varoval při zahájení druhého kola mluvčí ministerstva obrany Záhir Azimí.
K pokusům narušit volební proces dnes skutečně došlo, zejména na východě země. V provincii Chóst ostřelovali bojovníci Talibanu volební místnosti raketami a zabili šest lidí, další dva civilisty zabili v provincii Lógar. I v hlavním městě Kábulu explodovalo několik náloží, nikoho ale nezranily. Celkem podle ministerstva vnitra přišlo o život nejméně 20 civilistů a 26 vojáků a policistů.
"Volila jsem pro klidnou budoucnost. Země je pořád ve válce, korupce kvete a bezpečnost není žádná. Příští prezident musí přinést stabilitu a pracovní místa," řekla agentuře AP dvacetiletá Maria Nazámíová, která odevzdala hlas Ghanímu.
Po celé zemi bylo rozmístěno či uvedeno do pohotovosti na 350 tisíc příslušníků bezpečnostních složek s cílem zabránit násilnostem. Téměř deset procent volebních místností, především na neklidném jihu země, zůstalo kvůli obavám z útoků zavřených. Podle Thijse Bermana, což je hlavní pozorovatel týmu hodnotitelů vyslaných do Afghánistánu Evropskou unií, byl volební den velmi klidný.
Volby jsou prvním demokratickým předáním moci od pádu Talibanu v roce 2001. Od svržení Talibanu s pomocí americké invaze vládl zemi více než 12 let Karzáí, nejprve jako prozatímní hlava státu a poté jako řádně zvolený prezident ve volbách v letech 2004 a 2009. O třetí mandát se však podle ústavy již ucházet nemůže.
Karzáí po vhození svého hlasu prohlásil, že země podniká kroky ke stabilitě a míru. Voliče vybídl, aby "určili svůj osud".
Předběžné výsledky by měly být oznámeny 2. července. Na konečné výsledky se bude čekat až do 22. července, aby byl dostatek času pro vyšetření stížností na volební podvody, které jsou společně se zajištěním bezpečnosti největším problémem volebního procesu.
Karzáího vztahy se Západem v poslední době poněkud zkalila jeho neochota podepsat americko-afghánskou bezpečnostní dohodu, která určí podmínky americké vojenské přítomnosti po skončení letošního roku. Abdulláh i Ghaní slíbili, že ji rychle podepíšou.
"Spojené státy jsou připraveny spolupracovat s příštím prezidentem Afghánistánu," řekl amerických velvyslanec v Afghánistánu James Cunningham. Bílý dům uvedl, že druhé kolo afghánských voleb je pro tuto asijskou zemi významným krokem vpřed po "cestě demokracie".
