Volte papouška či rádio. Hledání prezidenta ztracené země

Zahraničí
5. 4. 2014 06:29
Afghánci volí.
Afghánci volí.

Padák nebo notebook? Rychlovarná konvice nebo papoušek? Afghánci dnes volí ma ti negramotní se budou moci orientovat podle symbolů u jmen jednotlivých kandidátů. Jde o neobvyklé podoby hlasovacích lístků. Kromě prezidentských voleb, v nichž o úřad hlavy státu bojuje osm kandidátů, se dnes  pod Hindúkušem konají také volby do provinčních rad. Oboje volby se uskutečňují teprve potřetí od pádu vlády hnutí Taliban v roce 2001.

Umístění symbolu vedle jména a fotografie nabídla Nezávislá volební komise, která je zodpovědná za průběh voleb, každému z kandidátů. Na výběr byly nejrůznější značky: od rychlovarné konvice, přes modlitební kobereček, kancelářskou židli, lva, motýla, bochník chleba, kalkulačku až po žebřík nebo papouška.

Afghánka ve volební místnosti. Výjimkou nebyly ani takové zvláštnosti jako třeba plachetnice, což je v zemi bez přístupu k moři poněkud bizarní. Kandidáti pak symboly používali během celé kampaně, především na volebních plakátech.

Jeden z favorizovaných nástupců současného prezidenta Hamída Karzáího, bývalý ministr zahraničí Zalmáj Rasúl, zvolil jako symbol rádio. "Vybrali jsme si ho proto, že každá afghánská rodina má aspoň jedno doma a je klíčovým zdrojem informací na vesnici," vysvětlil kandidátův mluvčí. "Ukazujeme, že věříme v demokracii, svobodu tisku a médií," dodal.

Další favorit, bývalý ministr financí Ašraf Ghání, si ponechal symbol z předchozích neúspěšných voleb - svatou knihu islámu Korán. To mu může v převážně muslimské zemi přinést určité body navíc.

Gul Agha Širzáí si jako symbol zvolil svou přezdívku - buldozer. Tu získal nejen kvůli své povaze, ale také v souvislosti s jím podporovaným rozvojem dopravní infrastruktury v zemi. Naopak další velký favorit Abdulláh Abdulláh vsadil na pero a list papíru jako symbol kultury a vzdělanosti.

Kandidát na prezidenta Zajmál Rasúl má jako značku rádio.Nejkontroverznější z uchazečů o prezidentský úřad, bývalý islamistický kmenový válečník Abdar Rasúl Sajjáf, kterého pojily vazby i s Usámou bin Ládinem, si vybral uklidňující olejovou lampu.

Mnohem větší představivost si vyžádalo hledání symbolů pro tisíce uchazečů o místa v 34 provinčních radách. Na rozdíl od prezidentských kandidátů, kteří mohli volební komisi svůj symbol sami navrhnout, museli si provinční kandidáti vybrat z pěti nabízených, řekl mluvčí komise Núr Muhammad Núr.

Jejich jména na volebních lístcích tak budou označena různými předměty z každodenního života Afghánců: žebříkem, obálkou, satelitní anténou nebo hřebenem.

Z druhého kola prezidentských voleb naplánovaného na 28. května pravděpodobně vzejde muž, který zemi převezme v době rostoucího násilí ze strany Talibanu i příprav na odchod mezinárodních jednotek ISAF. Ty plánují ukončit bojovou misi na konci tohoto roku.

Po roce 2014 se mají o bezpečnost země starat sami Afghánci. Většina vojáků je negramotná a na drogách. Kromě Afghánistánu používají symboly u jmen kandidátů například Pákistán, Egypt, Bangladéš nebo Indie. Ve snaze zaujmout voliče si uchazeči o funkce nejčastěji volí mrkev, šachovnici a housle.

Američané postávají v povzdálí

Před minulými prezidentskými volbami v Afghánistánu v roce 2009 Spojené státy využívaly své diplomatické a vojenské síly, aby se pokusily zajistit úspěšné hlasování v zemi, která měla podle očekávání definovat politiku prezidenta Baracka Obamy. Nynejším volbám, Obamova vláda spíš zdálky přihlíží.

Američtí vojáci už nejsou hlavní oporou při zajišťování bezpečnosti voličů a američtí představitelé si dávají pozor, aby neprojevovali sympatie žádnému z kandidátů.

Tento zásadní obratodráží klesající roli Afghánistánu v prioritách zahraniční politiky Obamovy vlády, jejíž nejvyšší činitelé teď obracejí pozornost ke konfliktu v Sýrii, k mírovým rozhovorům na Blízkém východě a ke krizi na Ukrajině.

Vraždění novinářů

Den před prezidentskými volbami zažil Afghánistán další teroristický akt zaměřený proti žurnalistům. Muž oblečený do policejní uniformy zastřelil na východě Afghánistánu německou válečnou fotografku a těžce zranil kanadskou novinářku.

Fotografku Niedringhausovou zastřelil afghánský policista.Obě ženy pracovaly pro americkou tiskovou agenturu AP a připravovaly zpravodajství o  afghánských prezidentských volbách.

Žurnalistky cestovaly v konvoji pracovníků volebních komisí, kteří dopravovali hlasovací lístky z centra města Chóst do odlehlejších oblastí. Konvoj chránili příslušníci afghánské armády a policie.

Ženy jely vlastním autem s řidičem. Místní činitelé uvedli, že útočníkem byl s největší pravděpodobností skutečně policista.

Když se v jednu chvíli konvoj zastavil a ženy seděly na zadním sedadle auta a čekaly, až se kolona opět rozjede, přistoupil k jejich vozu velitel policejní jednotky jménem Nakibulláh, vykřikl "Alláhu akbar" (Bůh je převeliký) a spustil palbu z kalašnikova. Poté se vzdal ostatním policistům a byl zatčen.

Osmačtyřicetiletá mezinárodně uznávaná německá fotografka Anja Niedringhausová byla na místě mrtvá. Šedesátiletá kanadská novinářka Kathy Gannonová utrpěla dvě střelná zranění a byla převezena do nemocnice. Její stav je údajně stabilizovaný a žena komunikuje s lékaři. Obě ženy měly velké zkušenosti z válečných konfliktů.

Aby se v nich čert vyznal.Niedringhausová byla držitelkou prestižní Pulitzerovy ceny, jako reportérka byla u pádu Berlínské zdi, poté působila v bývalé Jugoslávii během tamní války a v řadě dalších válečných konfliktů a krizových oblastí. .

Páteční násilný čin je v krátké době druhým útokem na zahraničního novináře v Afghánistánu: 11. března byl v centru metropole Kábulu zastřelen britsko-švédský novinář Nils Horner. Před dvěma týdny rovněž při útoku sebevražedného komanda Talibanu na hotel Serena v Kábulu zahynul afghánský novinář pracující pro agenturu AFP Sardar Ahmad

Vizitky nejvážnějších kandidátůprezidentských voleb

Abdulláh Abdulláh (53)

Opoziční vůdce, v letech 2001 až 2005 byl ministrem zahraničí. V prezidentských volbách v roce 2009 získal jako protikandidát pozdějšího prezidenta Hamída Karzáího 31 procent hlasů a skončil na druhém místě. Abdulláh se může v nynější kampani opřít o to, že je v zemi uznáván. Byl navíc blízkým spolupracovníkem legendárního politika a vojenského velitele Ahmada Šáha Masúda, který se proslavil svým odporem proti sovětské okupaci i přísnému islámskému režimu radikálního hnutí Taliban.

 

Abdulláhovu voličskou základnu tvoří Tádžikové, naopak slabou podporu má mezi Paštuny, největším afghánským etnikem, ačkoli je sám původem poloviční Paštun.

 

Zalmáj Rasúl (narozen 1943)
Jeden z hlavních Karzáího stoupenců, v letech 2010 až 2013 byl ministrem zahraničí. Ve vládě působil také jako poradce pro bezpečnostní otázky, od roku 2001 doprovázel Karzáího na všech zahraničních oficiálních návštěvách. Mohl by se stát kompromisním kandidátem řady politických frakcí. Vystudoval medicínu, plynně mluví pěti jazyky, mimo jiné francouzsky, anglicky či italsky a publikuje v evropských a amerických lékařských časopisech.

Stejně jako Karzáí je Paštunem. Po svém odstoupení z volebního souboje o prezidentský úřad ho oficiálně podpořil Kajjúm Karzáí, bratr afghánského prezidenta.

 

Ašraf Ghaní (narozen 1949)
Předseda komise, která má na starost přebírání odpovědnosti za bezpečnost v zemi z rukou mezinárodní koalice. Ministr financí v letech 2004 až 2008. Ve funkci poradce Karzáího spolupracoval s mezinárodními organizacemi a byl hlavním spojovacím článkem mezi humanitárními organizacemi a prozatímní vládou. Kandidoval již v prezidentských volbách v roce 2009, kdy se se ziskem třech procent hlasů umístil na čtvrtém místě.

 

Bývalý zaměstnanec Světové banky a držitel doktorátu z Columbijské univerzity je více znám v zahraničí než ve své vlasti. Je mezinárodně uznávaným ekonomem s pověstí temperamentního technokrata. Prestižní americký časopis Foreign Policy ho v roce 2010 zařadil do seznamu stovky nejvýznamnějších intelektuálů, kteří svým myšlením nejvíce ovlivnili běh současného světa.

 

Abdar Rasúl Sajjáf (narozen 1946)
Někdejší vlivný zákonodárce a student náboženství Sajjáf je považován za jednoho z nejvíce kontroverzních kandidátů, protože ho provází pověst kmenového válečníka z občanské války v 90. letech a obvinění, že ho v minulosti pojily vazby na islámské radikály včetně Usámy bin Ládina. Jako Paštun, který je navíc charismatickým řečníkem, by mohl získat velký počet voličů z řad náboženských konzervativců.

 

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ